Yoga Yatra a Kummbha Mella 2010

V Yogashrama, Mladá Boleslav 26.5.2010

Pro Mladoboleslavskou Televizi  –  www.mbtv.cz

Bc. Jan Charvát a Yogapremananda (Roman Pavliš)
Jak bylo v Indii, co jsi tam zažil zajímavého?

Odjel jsem na měsíc se čtyřmi studenty na duchovní pouť do Indie. Absolvovali jsme svatou rituální koupel v Ganze na největší náboženské slavnosti na světě, která se koná jednou za dvanáct let. Putovali po Indii a praktikovali yogu. Navštívili jsme mého Guru Acharya Sarvananda Swami, další učitele a přátele. Maharaj Sarvananda nám příští rok propůjčí celý ashrama pro 20 studentů, sám bude také učit. Odhodlaní studenti jsou vítáni, stačí sledovat web nebo se nechat zařadit do databáze ashrama, odkud přicházejí aktuální programy a pozvánky.

Prožili jsme slasti a strasti přírodního života. Všechny jsem je oblékl do bílých tradičních hávů, někdy nesměli mluvit, jindy jíst. Každý den byli konfrontování vnějšími okolnostmi nebo mnou, někdy obojím. Za největší událost celého výletu osobně považuji setkání s Satya Narayana Ashrama na již zmíněné slavnosti, svatým mužem, který žije v sám u jezera Satopanth v nadmořské výšce nad pět tisíc metrů nad mořem a dolů schází jednou ročně. Už před třemi lety jsem ho chtěl navštívit, cesta byla ale zcela zaváta sněhem. Teď našel on mne, navíc mne pozval k němu k Bráně Bohů (Satopanth), tak snad možná příští rok. Guruji mi také přislíbil ubytování a studium pro dvacet studentů na příští prázdniny. Jsem rád, že je má práce žehnána mými učiteli a rodiči. Záměr je nadřazen výsledku.
Co jste jedli a pili?

Všichni studenti se předem připravovali na změnu stravy a svých návyků. Obměnili střevní mikroflóru při detoxikaci trávicího traktu, někteří vyčistili úplně celé tělo, aby byli změny co nejschůdnější. Žili jsme podle tradičních způsobů výživy při intenzivním praktikování yogy. Přísné vegetariánství bez vajíček, cukru, smaženého jídla, těžkých kombinací a přejídání. Ráno pouze ovoce, přes den hodně čerstvé zeleniny, semínek, ořechů. Často jen jedno teplé jídlo denně. Jedli jsme pouze společně, studenti neměli dovoleno si svévolně nakupovat. Nosili jsme s sebou hrnec a příležitostně vařili na ohni.

Někdy jsme ze společenských důvodů přijali pozvání k jídlu. Obecně je klasické indické stravování v rozporu s potřebami těla yogína. Jídlo obsahuje mnoho cukru, oleje, mouky a ostrých koření, navíc je často smažené a nevhodně kombinované, vyžaduje dlouhé a náročné trávení, spotřebuje velké množství energie a tím ji znehodnocuje. Vrcholem je večeře těsně před spánkem, sladká tečka na konec a celodenní usrkávání mléčného přeslazeného čaje.

Pili jsme vodu, místní, tak jako ostatní lidé a čaj bez mléka a cukru.

Strávil jsem v Indii dost času a prostředí dobře znám. Dokážu tak rozlišit, co, kde, jak a s kým…
Jaké praktiky jste prováděli?

Cestovali jsme pěšky, svůj malý svět si každý nesl na zádech. Překonávali jsme značné převýšení, náročné výstupy, slabosti fyzické i mentální. Posilovali a protahovali těla, zprůchodňovali energetické toky, probouzeli latentní potenciál těla i mysli. Vyžaduji přísnou disciplínu, vzdání se sobectví a sebestřednosti, respekt k místní kultuře a náboženství, otevřenost a pokoru.

 

Jaké to je se zase vrátit, těšil ses domů?

Dlouho jsem žil mimo rodnou hroudu, i v Indii, navíc jako svůj domov vnímám tělo, vlastně jsem tak všude zdejší. Nejde o to, kde člověk je, ale jak to vnímá a jak je laděný. Všude je potenciál štěstí i utrpení. Rád plním své povinnosti, jsem proto rád za konfrontace, které mi přináší tamní i místní prostředí. Obě jsou třeba k efektivní vědomé kultivaci. Jsem tady, teď a rád.

Jak si se dostal k józe a vůbec ke způsobu života který žiješ?

 

Bylo v mém životě období, kdy jsem ztratil zájem o vnější svět a společnost. Můj povrchní život tak ztratil smysl, zdál se prázdný, zbytečný a nesmyslný. Vzpomněl jsem si na inspiraci a víru v dětství a v dospívání. To, čemu někteří říkají naivita a idealismus a jiní inspirace a intuice. Přehodnotil jsem směr svého života, zastavil se a šel prostě jinam.  Prázdný, svobodný a šťastný. Na cestě jsem potkal lidi, kteří mne pomohli vidět dovnitř. Naučil jsem se vnímat jemnou realitu hmoty, svět, který je stejně skutečný jako ten vnější, ale mnohem zajímavější, protože je jeho příčinou. Život prožíváme různými způsoby, v určitém okamžiku za daných okolností, je vše tak, jak má být. V ohledu na budoucnost je ale nutné maximálně využít osobního potenciálu. Už tak spíme velkou část životů…

 
V poslední době čím dál více lidí inklinuje k alternativním způsobům léčby, čím si to vysvětluješ? A v čem je nebezpečí západní medicíny?

 

Mám respekt k alopatické medicíně. Má efektivní způsoby diagnózy a řešení akutních stavů.

Vzhledem k trvalé změně zdraví je však slepá. Tam má své místo terapie, která je stejně důležitá jako prevence.

Je krátkozraké dlouhodobě užívat léky, tím myslím všechny. Vede to k navyšování dávkování, závislosti, kolapsu přirozené funkce metabolismu a imunitního systému a celkové k otravě těla a mysli. Myslet si, že když utrhnu plod, květ, nebo odříznu větev, tak zastavím růst stromu, není rozumné. Vykořením-li ho, zbytek přirozeně uschne.

Také postupy psychologie a psychiatrie jsou kontraproduktivní. Postiženou mysl se nesmí pokoušet uspat, ale probudit!

Mudrci a jógové starých kultur po sobě zanechali mnohá písemná svědectví o své zkušenosti těla a mysli. Jejich aplikace a využití je předávána Mistry na své připravené žáky.

V ashramu provádím detoxikaci organismu a terapii chorob těla a mysli podle postupů yogy a ayurvedy, při které dochází k transformaci zdroje a tím odstranění symptomů fyzické nebo mentální nerovnováhy.

Stále odhalujeme skrytý význam tradiční moudrosti, vnějším, racionálním způsobem pátráme ke kořenům. Strom ale stále roste. Určitě není dobré přestávat ho zalévat, abychom ho předhonili…

Stačí se pod něj posadit. Jeho přesné zrcadlení je v každém z nás. A není třeba mu ořezávat větve ani na něj lézt…
Co všechno dokážeš pomoct vyléčit, kde ses to naučil, jak to děláš a může se to naučit každý?

Tělo a mysl nejsou dvě nezávislé věci. Mysl je vnitřní tělo a tělo je vnější mysl. Vzhledem k disharmonii jejich funkcí je tato homogennost často manifestována s časovým posunem.

Porozumění potřeb a funkcí jednotlivých aparátů a vzájemných vztahů mezi nimi je základem možnosti pochopení příčiny jejich disfunkčnosti. A tak se od symptomů dostávám k jádru věci.

Ovládnutím těla a mysli yogín pochopí i jejich podstatu. Na základě vlastní zkušenosti, vnitřním vhledu a vnějších znalostí stanovím terapii, kterou je třeba svědomitě a trpělivě vykonávat. Roli hraje i intuice, prohloubená meditací a studiem.

Žádná nemoc není nevyléčitelná.

Používám detoxikační a terapeutické techniky yogy a ayurvedy, které jsem studoval v Indii. V tomto ohledu navazuji na znalosti a výzkum Sarasvati Parampara (linie učitelů, tradice), kteří mají řadu odborníků se světskými tituly Mudr. a výzkumnými ústavy v Indii i v zahraničí.

Každá terapie zahrnuje dietologii, detoxikaci, cvičební sestavy na doma, dechové cvičení, meditační techniky a Himalájské bylinky. Často je třeba změnit způsob života a myšlení. To je na tom celém nejtěžší. Proto učím filosofii, abych lidi motivoval ke změnám. Mnoho lidí si chce vybírat, co z toho je pro ně dobré a co ne. Kdyby to tak ale pro ně fungovalo, nebyli by přeci nemocní. Lidé, které lečím by měli přijmout vše, co jim říkám, svědomitě to praktikovat a až s dostatečným odstupem přemýšlet. Právě jejich myšlenky jsou totiž často zdrojem jejich nemocí. Ono totiž po čase už nemusí být nad čím přemýšlet…
Dnešní lidé jsou ale často i pragmaticky založení a nedůvěřiví, chtějí důkaz, můžeš poskytnout něco jako důkaz toho, že tvé metody opravdu zabírají?

Nejsou moje.

Ve dvaceti jsem měl na zádech veliký hrb a každý den mne večer boleli záda.

Neměl jsem moc energie a trpěl jsem negativní vizí světa a společnosti.

Už v mládí mne od korzetu ochránily jen sebevražedné výhružky.

Když jsem se pokoušel předklonit, má snaha končila s prsty v úrovni kolen.

Tělo mi bylo vězením.

Usilovnou pílí jsem to změnil. Tělíčko je teď jak plastelína a poskytuje mi značné potěšení z prožitku vnitřního i vnějšího světa.

Pomáhal jsem lidem léčit řadu nemocí, více či méně úspěšně. Jasně, že se někdy prostě skláním s pokorou a úctou k Matce přírodě a jsem na ní krátký. Ale i když člověk umírá, může mít radost ze života, často i ze smrti…! Vše je předmětem dlouhodobého úsilí, postupná změna může, možná musí, být doprovázena pozitivní vizí a vírou.

V Mladé Boleslavi a Praze léčím lidi s poruchami zraku, problémy s trávením a páteří, štítnou žlázou, bolestmi hlavy a migrénami, nadváhou a obezitou, MS sklerózou, Halitosis, bolestmi kloubů, astmatem, neplodností a impotencí, prostatickým onemocněním, poruchami srdeční činnosti a krevního tlaku, cukrovkou a křečovými žilami. Terapeutický program vždy připravím individuálně podle charakteru onemocnění.
Jsi sám zcela zdráv? Rozčiluješ se někdy?

Život je smrtelná choroba, která trvá v průměru kolem šedesáti let. Jo, jo jsem nemocnej.

Zloba je jednou z reakcí averze, která je formou strachu. Druhou reakcí je smutek.

Jsem zpět ve společnosti, právě, abych se naučil se nerozčilovat a nesmutnit, respektive nereagovat a přijímat věci tak, jak se mají. Svojí vůlí a aktivitou je měnit. Sebepoznávací fáze na cestách, v klášterech a v jeskyni teď dostala další stupeň intenzity vykořeňování ega. I tam jsem si to s „Božínkem“ někdy pěkně vyříkával. Egoušek ho totiž nemá rád :-)))

Každý den je novou vlnou bouřlivého oceánu života. Sem tam si loknu, ale jsem rozhodnutý udržet hlavu nad vodou.
Jaké náboženství, kultura, země tě nejvíc oslovila?

Žil jsem ve všech baštách hlavních náboženství, zajímal se o teofilosofii a co je spojuje.

S muslimy se modlil v mešitách a upřímně volal Allah, s zenovými Buddhisty meditoval do zdi, v transu protančil rituály v Africe, s mamkou sem-tam kouknu na telku a s taťkou dám pivko… Všude je člověk. Je krásný, ve svém potenciálu dokonalý.

Mám hluboký respekt ke všem náboženstvím. Na oltáři v ashrama mám jejich symboly a uctívám je s fotografiemi svých Guru.

Oslovuje mne sluníčko za oknem tohoto pokoje, tak ještě pár vět a jdeme ven.
Setkal si se někdy v Mladé Boleslavi s nepochopením nebo dokonce agresí?

Setkávám se s Bohem převlečeným v člověka, s láskou převlečenou v nenávist, se strachem převlečeným v nepochopení a agresi. Víš, když mne ty hadry zas tak moc nezajímaj…
Piješ alkohol? Drogy? V minulosti?
Mám rád Kombuchu (fermentovanou čajovou houbu) :-)))

S tatíkem někdy vypiju pivko.

Pracoval jsem dřív v cateringu pro vládu a v luxusních hotelech. Z dnešního pohledu jsem pil hodně, tenkrát mi to ani nepřišlo, navíc to je ve společnosti přijímáno jako normální. Jsem rád, že jsem vystřízlivěl.

Vyhýbám se cukru, masu a dalším závislostem. Před lety jsem pil a jedl všechno.

Taky jsem s „chutí“ kouříval tabák. Do hloubi vlastní mysli se příležitostně vydával s konopím, abych se probouzel s vědomím ubohosti vlastního stavu a následné nespokojenosti, jejíž příčiny jsem samozřejmě shledával všude kolem.

Yoga mne dostala tam, kam jsem se dřív musel prokouřit. Teď to ale není jízda „na černo“, zkonstruoval jsem si vlastní kosmickou loď. Jen ještě potřebuji palivo, které mi nechtějí dát zadarmo, a tak prodávám lístky.

 

Račte nastupovat!

Komentáře (0)