Rozhovor: acro jóga a Zuzka Borůvková

Krátce po akrobatické události Acro Mejdlo, která se konala poslední lednový den, jsem se sešla s její organizátorkou – jogínkou Zuzkou Borůvkovou. Zajímá vás, jaké jsou její dojmy z akce a na co se můžeme těšit v budoucnu? Pojďme na to! 

Ahoj Zuzi, naposledy jsme se viděly o víkendu na Acro Mejdlu, které jsi pořádala, a dneska jsme se potkaly na tvé hodině acro jógy. Je tenhle druh jógy momentálně tvůj nejoblíbenější?

Ahoj Zuzi, ráda tě zase vidím. Nemůžu říct, který druh mám radši. To by bylo asi na delší přemýšlení. Miluju hloubku, jakou v sobě nese klasická jóga. Přirozeně se člověk noří do sebe. ACRO jóga je zase hravá až adrenalinová. Mě momentálně hodně baví ta kombinace.

Jaké dojmy v tobě ještě přetrvávají ze sobotního Acro Mejdla? V pořadí to bylo již druhé mejdlo a já jsem z něj byla nadšená.

To jsem ráda. Nejsilnější pocit je asi úleva. Že to všechno zase dobře dopadlo. Jsem ráda, že jsem tentokrát i trochu víc lítala než na Letné v září.

Jak dlouho jsi Mejdlo připravovala a kolik lidí jsi okolo sebe měla?

První mejdlo jsem aktivně plánovala lehce přes měsíc, tam bylo potřeba zařídit jen pár věcí a hlavně jsem nečekala tolik lidí, takže to nebylo tak vymazlené. Druhé mejdlo jsem plánovala přes dva měsíce, tam už toho byla potřeba zařídit trochu víc, bylo vymazlené, ale zase dorazilo míň lidí 🙂 Kdybych měla počítat takové hlavní rádce, tak ti byli 3. Lektorů bylo 19, organizátorky byly 3, fotograf, tiskař, kuchař a partneři… Zaháčkovala jsem myslím minimálně 50 lidí. Ráda bych je vyjmenovala, ale nevím, jestli na to máme prostor. Všem každopádně ze SRDCE děkuju.

Kdy tě vůbec poprvé napadlo uspořádat takovou acro akci? Máš s pořádáním eventů nějaké předchozí zkušenosti anebo ses do toho rovnou vrhla po hlavě?

Tak to vím přesně: 26. 6. 2014 jsem obeslala lektory ACRO YOGY, párové akrobacie a lidi, co vedli nezávisle na sobě jamy, jestli by byli pro to se spojit. Tenkrát jsem totiž domluvila s Danielem Scottem víkendový workshop, který se mi nepodařilo naplnit, takže nakonec nepřijel. To mi bylo vážně líto. Věděla jsem, že jestli chci, aby sem jezdili renomovaní lektoři, chtělo by to komunitu. Pořádnou. A já ráda spojuju lidi, tak jsem to zkusila a vidíš… Odezva je nad očekávání dobrá. Šíříme acro a jednou sem ten Daniel přijede. Organizovala jsem maturitní ples, počítá se to?

Zkušenost je zkušenost. Potkaly tě během plánování nějaké překážky? Co pro tebe byla největší výzva? Co ti naopak při plánování udělalo největší radost?

Tak díky tomu, že moje představa byla zpočátku docela otevřená a často se měnila právě v návaznosti na nějaké situace (překážky), tak vyloženě do cesty mi nevstoupilo nic. Pár zádrhelů samozřejmě bylo. Překvapivě velmi těžké je sehnat měsíc před akcí záchranáře, kteří se domlouvají půl roku dopředu. Estét a praktik ve mně byl nejzoufalejší z toho, jak budeme podávat jídlo. Papírové nádobí by bylo nejlepší, ale účastníci by museli být chobotnice, aby si odnesli polévku, salát, hlavní jídlo a dezert 🙂 Dál jsem zapomněla vyzvednout programy, takže jsem pro ně v pátek večer jela. Dopoledne před akcí jsem se nemohla dostat do CIRQUEONU a tak… Výzvou pro mě bylo zůstat v klidu, což se mi, myslím, absolutně nedařilo. Největší radost jsem měla z každého „JASNĚ“ z úst lektorů, když jsem se ptala, jestli by chtěli na MEJDLU učit. Z každého milého upřímného slova a objetí od lidí po akci. Hodně mě potěšilo, že jsme měli zahraniční lektory. A nejvděčnější jsem všem za to, že se  nikomu nic nestalo.

Vím, že po oficiálním skončení sobotního Mejdla pro tebe den ještě úplně neskončil. Co všechno jsi ještě musela dokončit?

Haha… Samozřejmě uklidit, zabalit a dát vše do původního stavu v CIRQUEONU. To bylo půl dvanácté. Jonáše (pozn.: jeden z lektorů), který měl klíče a druhý den ho čekala premiéra vystoupení, jsme odvezli domů a pak jsme jeli do Ananty umýt všechny misky, lžíce, talíře a hrnce. To byla zhruba druhá ranní. A pak domů – do Šestajovic. My přijely se ségrou domů ve tři a náš báječný a milý odvoz jel ještě do Tábora… Dlouhý den.

Organizuješ Mejdlo, učíš vlastní hodiny jógy a do toho máš ještě malou dcerku. Dáváš si někdy pauzu anebo díky józe proplouváš svými aktivitami snadno?

Kdybys ty věděla, jak to u mě přes den ve skutečnosti vypadá. Praktikovat jógu v denním životě se mi nedaří… Když je to možné, tak si pauzu dopřávám. Občas si ráda odpočinu a odpočívám v souladu s tím, čeho mám nedostatek. Snažím se, aby vše bylo v rovnováze. Ale je to dřina a tak mi občas prasknou nervy, občas se utrhne ucho a občas jsem opravdu upřímně zoufalá z toho, že nic není takové, jak bych chtěla… 

Pokud najdeš trošku času, jak to tedy vypadá s tvou vlastní praxí jógy? Zajdeš si na hodinu někoho jiného nebo cvičíš sama doma? 

Velmi, ale opravdu velmi ráda a s chutí zajdu na lekci jógy. Účast na workshopech považuji za nutnou prevenci ustrnutí a vlastní praxe je otázkou disciplíny, kterou někdy mám a někdy nemám.

Chápu, někdy se člověku chce a někdy ne. Důležité je nezůstat na jednom místě. Máš za sebou dvě úspěšné acro akce. Jak se říká – do třetice všeho dobrého – můžeme se těšit na další?

Ano, určitě jich bude víc. Budu je pořádat, dokud budu mít sílu a čas. Acro MEJDLO by mělo být událostí, která se bude pořádat 2x-3x do roka a festival STOPA jednou za rok, abychom měli možnost v ČR jednou za tři měsíce vyrazit na pořádný ACRO nášup. Trojka bude pravděpodobně 13. – 14.6, tak si tam radši nic neplánuj.

To zní dobře! Co se vlastně schovává za názvem „Acro festival STOPA“, a kdo do Stopy patří? Spadají pod Stopu ještě nějaké další aktivity?

Název se skládá z prvních písmen slov, která vystihují párovou akrobacii. Strength – Trust – Outdoor – Playfulness – Adrenalin (síla, důvěra, venku, hravost, adrenalin). Navíc u toho jsme vždycky bosky… Tak nám to přišlo celkově fajn. Pod názvem STOPA chci pořádat akce párové akrobacie a všech těch zajímavých aktivit, které si jsou v jádru dost podobné a příbuzné, jako závěsná akrobacie, kontaktní improvizace, možná časem slackliny, gymnastika, žonglování, fireshow… A kdo do ní patří; hlava jsem já, krků je víc. Jak jsem už říkala, tenhle projekt bych sama nezvládla.

A na konec – máš nějakou zprávu pro svět, která by neměla být opomenuta?

Jasná zpráva: LESS TALK, MORE ACRO 😉

Paráda, díky za rozhovor! 🙂

 

Komentáře (0)