YogapointČlánky od: David

Nedýcháme jen kvůli kyslíku, nyní vědci zjistili, že je dýchání spojeno i s funkcí a chováním mozku. Studie uvádí, že rytmus vašeho dýchání může ovlivnit nervovou aktivitu, která podporuje vybavování vzpomínek a emocionální úsudek. Vědci z Northwestern Medicine objevili, že rytmus dýchání vytváří v lidském mozku elektrickou aktivitu, která podporuje vybavování vzpomínek a emocionální úsudek. Tyto účinky dýchání na chování závisí na tom, zda vdechujete nebo vydechujete a zda dýcháte nosem nebo ústy.

Ve studii byli jedinci schopni rychleji identifikovat děsivou tvář, když jí uviděli při nádechu ve srovnání se stejnou situací při výdechu. Účastníci experimentu rovněž měli větší pravděpodobnost, že si zapamatují předmět, pokud ho uvidí při nádechu než při výdechu. Uvedené účinky zmizely, když účastníci studie dýchali ústy.

„Jedním z hlavních zjištění v této studii je, že v průběhu nádechu je dramatický rozdíl v mozku v amygdale a hipokampu ve srovnání s výdechem,“ uvedla vedoucí autorka Christina Zelano, profesorka neurologie na Northwestern University Feinberg School of Medicine. „Zjistili jsme, že když se nadechujete, tak stimulujete neurony v čichové kůře, amygdale a hipokampu, v celém limbickém systému.“

Vědci z Northwestern Medicine poprvé objevili tyto rozdíly v mozkové aktivitě při studiu sedmi pacientů s epilepsií, kteří byli naplánováni na operaci mozku. Týden před chirurgickým zákrokem chirurg zavedl do mozku pacientů elektrody, aby zjistil původ jejich záchvatů. To umožnilo vědcům získat elektrofyziologické údaje přímo z jejich mozku. Zaznamenané elektrické signály ukázaly, že mozková aktivita kolísala s dechem. Aktivita se objevuje v oblastech mozku, kde se zpracovávají emoce, paměť a vůně.

Tento objev vedl vědce, aby zkoumali, zda kognitivní funkce typicky spojené s těmito oblastmi mozku – zvláště vyhodnocování strachu a paměť – by mohly být také ovlivněny dýcháním.

Amygdala je silně spojena se zpracováním emocí, zejména emocemi souvisejícími se strachem. Vědci tedy požádali kolem 60 účastníků studie, aby činili rychlá rozhodnutí založená na emocích v laboratorním prostředí, kdy bylo zaznamenáváno, jak dýchají. Ukazovali jim obrázky tváří, které měly výraz buď strachu, nebo překvapení a účastníci museli co nejrychleji naznačit, jaké emoce každá tvář vyjadřovala.

Když se tváře objevily během nádechu, subjekty studie je rozpoznaly v případě, že vyjadřovaly strach rychleji, než když se stejné tváře objevily během výdechu. To neplatilo pro tváře vyjadřující překvapení. Tyto účinky se snížily, když subjekty prováděly stejný úkol při dýchání ústy. Účinek byl proto specifický pouze pro podněty s výrazem strachu během nosního dýchání.

V experimentu zaměřeném na vyhodnocení paměťové funkce – svázané s hipokampem – byly stejným účastníkům studie zobrazeny obrázky objektů na obrazovce počítače a řekli jim, aby si je pamatovali. Později byli požádáni, aby si tyto objekty vybavili. Vědci zjistili, že vzpomínání bylo lepší, když se obrázek objevil během nádechu.

„Zjištění naznačují, že rychlé dýchání může poskytnout výhodu, když je někdo v nebezpečné situaci“, řekla Zelano.

„Pokud jste v panickém stavu, váš dýchací rytmus se zrychlí,“ řekla Zelano. „V důsledku toho budete trávit poměrně více času vdechováním než v klidném stavu. Takže vrozená reakce našeho těla na strach s rychlejším dýcháním může mít pozitivní vliv na funkci mozku a vést k rychlejším časům odezvy na nebezpečné podněty v životním prostředí.“

Další možný pohled na výzkum je na základních mechanismech meditace nebo koncentrovaného dýchání. „Když se nadechujete, jste v jistém smyslu synchronizovaní oscilací mozku přes limbickou síť,“ poznamenal Zelano.

Studie byla publikována 6. prosince 2016 v časopise Journal of Neuroscience.

Hlavním autorem je Jay Gottfried, profesor neurologie ve Feinbergu.

Zdroj: Northwestern University.

Bikram yoga je značka, která přitahuje mileniály a je marketingově dobře uchopená. Má jasná a jednoduchá pravidla jak pro získání licencí pro výuku, provozování studia i pro cvičící. V posledních letech však ztrácí lesk z důvodů, které by neměly zůstat opomíjené.

Zakladatelem konceptu cvičení je Bikram Choudhury (73), Ind, který jógu praktikuje od tří let. V sedmdesátých letech se odstěhoval do USA, kde na Havaji a v Kalifornii založil jógová studia a od 90. let začal pořádat učitelské tréninky pro svoji sekvenci 26 pozic v prostředí vlhkostí a teplotou navozující indické klima a tak se jeho koncept Bikram Yoga postupně rozšířil po celém světě a dnes bikram jógu provozují tisíce studií.

Transformaci východní filosofie na západní zdravotní cvičení zvládl na výbornou a stal se z něj obdivovaný a respektovaný guru a značka vzkvétala. Byl a je to ovšem čistý byznys, což je fér věc a nic špatného.

Chránil svůj byznys pro porušování autorských práv jiným jógovým studiem, která byla úředně odmítnuta s tím, že ásany prostě nelze prohlásit za vlastnictví jednoho člověka, tedy aspoň ve smyslu Choudhuryho nároku.

Guru se rád nechával fotit v modelech připomínajících snad R&B, exteriérech též, o flotile 44 luxusních aut nemluvě.

Po roce 2012 se ale začaly v médiích objevovat zprávy, které lze označit za poněkud zneklidňující.

Choudhury čelí řadě soudních sporů týkajících se sexuálního obtěžování, útoku, rasismu a homofobie. Od ledna 2014 žalovalo Bikrama Choudhuryho pět žen a byl obvinění mimo jiné za sexuální obtěžování a sexuální napadení. Dvě žaloby, které obvinily Bikrama Choudhuryho ze znásilnění, byly podány v květnu 2013. Minakshi Jafa-Bodden na Choudhurym za sexuální obtěžování a další vysoudila zhruba 7 000 000 dolarů.

V prosinci 2015 se s Choudhurym rozvedla jeho manželka, přičemž deklarovala neslučitelné rozdíly.

V květnu roku 2016 se Bikram Choudhury vrátil do Indie, kde začal otevírat jógová studia. V říjnu roku 2016 prohlásil Choudhuryho advokát, že se jeho klient nevrací do Spojených států, aby se sám osobně obhajoval v dalších probíhajících soudních řízeních, a doufá, že bude schopen svědčit prostřednictvím Skype. V květnu roku 2017 byl vydán příkaz k Choudhurymu zatčení soudcem v Los Angeles z důvodu, že Choudhury opustil zemi, aniž by zaplatil 7 milionů dolarů dlužných Jafa-Bodden. Další žaloba byla podána proti Choudhuryho manželce a jeho dětem, kteří mu údajně pomáhali ukrývat se, utéct a pokoušet se zbavit majetku.

V rozhovoru s CNN v roce 2015 pan Choudhury opakovaně popřel sexuální útok na kohokoliv a řekl, že se nikdy nemusel uchýlit k fyzické agresi kvůli sexu, protože má tolik nabídek… „Ženy mě milují,“ řekl.

Aktuálně v médiích rezonuje zpráva, že právě z důvodu nemožnosti uspokojení nároků na finanční kompenzace jako výsledku soudních sporů na sebe společnost Bikram Yoga vyhlásila konkurz.

Zdá se, že skandály nebyly a ani nejsou pro Bikram studia ani pro studenty problém. Většina lidí neví, kdo je Bikram, znají jen ty pozice a dýchací techniky, které studio učí.

Navíc většina studentů dodnes věří, že díky externě vyvolanému pocení více hubnou.

Není ale překvapením, že studia postupně mění názvy a přechází na „obyčejnou“ hot jógu. Už je totiž čas. Bikram je docela toxická postava, která se nyní pojí s jejich realitou.

Bikram se stal synonymem pro styl jógy, který už není v módě. Kdo by se chtěl spojovat se sexuálním predátorem, po kterém pátrá Interpol?

Tom před plotem

Co je to ta „tradiční“ Jóga?

Předně, můžeme se bavit o Józe, jakou jsem sám zakusil. Nebudu vám zde vykládat o tom, co jsem se někde dočetl anebo co mi kdo vyprávěl. Pokud hovořím o Józe, je to Jóga, která mě potkala na mé cestě životem a kterou jsem si opravdu zkusil. Tradiční Jóga je pak pro mě osobní zkušenost s Jógou, která byla předána v přímé a dohledatelné tradici z učitele na žáka. Nezní to v dnešní době jako fantazie?

Můžeš nám o této „tradiční Józe“ říct ještě něco víc?

Moc rád, ale stále to bude jen ta moje osobní zkušenost. Jógu jsem objevil v jednom starším vydání od Lysebetha, tu knížku jsem našel po dědovi. Začal jsem cvičit podle černobílých obrázků seřazených do sestavy. Každý nějak začíná a rád bych podotknul, že je skvělé vidět dnes tolik lidí prahnoucích po „józe“. Cokoli z „jógy“ mi v dnešním poblázněném světě připadá jako dobrý nápad. Bez ohledu na to, jak k tomu kdo přišel. A je mi úplně jedno, jestli si to nazve aštanga, viňása anebo ájengár „jóga“. Důležitější je pro mě ten osobní vztah. Osobní přístup ke světu v každém okamžiku. Mně k tomuto přístupu pomáhá „Jóga“, kterou se přímou ústní tradicí naučil nějaký Roman při své cestě životem od svého učitele: Mahant Yogi Suraj Nath Ji Maharaj – v nepřetržité tradici.

Čerstvý včelí vosk. Krásně voní, ve svíčkách čistí vzduch, přidává se do mastí a krémů.

V čem je ta „Jóga“ s velkým „J“ tak jiná?

Není jiná. Je to jen Jóga tak, jak si ji v duchu tradice Náthové předávají z osoby na osobu. Já víc vědět nepotřebuji. Ta přímá zkušenost předávání je pro mě zcela zásadní. Neméně důležitá je pro mě komplexnost Jógy. Nejde jen o fyzické cvičení. Ohromně důležité jsou dechové techniky, dietetika, meditace a samozřejmě očista. Přemýšleli jste někdy o tom, kolik sprostých slov se používá anebo jak negativně se mluví a přemýšlí? Večerní zprávy? Jeden „ohromný“ problém vedle druhého! Není lepší začít hledat spíš u sebe? Znovu ale zopakuji, každý, kdo čte tyto řádky, nemůže čekat nic, než jen „nezkušenost“. Bez osobního poznání jakoby Jóga neexistovala. Lidi, prostě to zkuste, začněte si třeba dělat čárky za každé „zvíře s rohama“ 🙂

Dobře, takže „tradiční Jóga“ je hodně o očistě?

Ne. Tradiční Jóga pro mě znamená otevřenost věcem, k nimž zaujala moderní společnost předsudky. Jak už jsem říkal, je fajn vzít cokoli z jógy. Můj dojem ale je, že než kdokoli povytáhne obočí nad klystýrem, měl by se třeba podívat na svůj jídelníček. Odkud je ten chleba, co mám na talíři a proč vydá jeho složení na postapokalyptický román? Jak vypadá tělo, kterému takové jídlo chutná a jak to souvisí s jeho zdravotní kondicí? A nejde jen o očistu trávicího traktu. Vezměte si, kolik času dnes lidé tráví v záři monitorů, televize, hudby, k obědu něco šmahem přihřejeme v mikrovlnce… Pro mě je „tradiční Jóga“ bytostný přístup ke světu, kdy se snažím dělat věci – řekněme – přirozeně a smysluplně. Jinak řečeno, návštěva „jógového studia“ může být fajn, ale omezovat Jógu jen na gymnastiku, je jako přijít do knihovny a po přečtení slabikáře se vydávat za Shakespeara.

Teď ses ale sám trochu odchýlil od té Náthovské jógy…

Ach ano. Nepovažuji se za následovníka této tradice. Zatím ne. Snad i bohužel, ale okolnosti mi to nedovolí, musím se starat o rodinu. Nicméně jsem si vědom svých nedostatků a snažím se na nich pracovat, jak můžu. Jógu beru jako životní proměnu a mám v úmyslu se neustále zdokonalovat. Jak třeba chcete malým dětem vysvětlit, že dneska nebude večerníček protože „bedna“ je špatná? Toto pojetí nikomu nevnucuji, jen jej nabízím jako alternativu. Tento článek vzniká vlastně jako poděkování „ašrámu“ v Dolní Čermné, kde to dle mého názoru dělají dobře.

„Ašrám“ v Dolní Čermné

Učíš Jógu?

Ano. A děkuji lidem, kteří si ke mně najdou cestu. Já se učím zpětně díky nim! Stále ale beru své skupinové lekce jen jako vodítko k tomu, aby šli sami dál. Mohu jim předat jen svou omezenou přítomnost. Vyhraněnou časem a schopnostmi. Pokud ale jednomu z nich pomohu s bolavými zády anebo třeba se zklidněním po dvanáctce ve fabrice, je to super.

Něco na závěr?

Jóga se překládá jako „Spojení“. Ale jak se chceme na cokoli napojit, když vlastní identitu schováváme za ten balast modernity? Najít je třeba nejprve cestu zpátky k sobě. Jóguchtivci, odlepte oči od monitoru. To vše podstatné už víte. Začněte hned. Třeba tím, že zavřete oči a zkusíte se soustředit na svůj dech. Na tu téměř neexistující chvilku mezi nádechem a výdechem. Na nic jiného. Teď. Teď. Teď…

Do Říma jsme se vypravili za poznáním kolébky civilizace, jejíž kultura, zvyky a tradice dodnes formují naše životy. Unikátní souhra antiky, renesance, baroka a modernity. Živosti, pestrosti kultury, gastronomie, módy a životního stylu vůbec.

V žádném ohledu nás nezklamal a přinesl nám spoustu zážitků a poznání. Vybaveni průvodci v papírové i elektronické podobě jsme žasli při pohledu na výtvory lidského důmyslu a kreativity napříč staletími, ať už mám na mysli chrámy, umělecké předměty, jídlo nebo espresso.

Procházení ulic, uliček a náměstí nám dalo docela zabrat a tělesné schránky nám začaly dávat jasně najevo, že dnům plným procházek už odvykly. Pro mě byl zážitek z pěší turistiky umocněn tím, že jsem si před odletem pořídil svoje první barefoot boty a v Římě si s nimi prošel velkou premiéru.

Dlažba římských ulic je velmi pestrá a přinesla mým receptorům řadu nových podnětů 🙂

Třetí den jsme se shodli, že nám prospěje pomalejší, na protažení a uvolnění zaměřená lekce jógy a relativně rychle jsme si našli a vybrali na první pohled zajímavé a příjemné jógové studio RYOGA a lekci Slow Flow instruktorky s italským jménem a anglickými kořeny Leonory Zotti.

Stačilo poslat stručný dotaz, zda můžeme přijít ve dvou a bez znalosti italštiny a během chvíle nám přišlo srdečné pozvání, ať bez obav dorazíme. Na cílové adrese nás čekalo moderní a designově povedené studio s milými recepčními, vybavení šaten a sálu bylo rovněž velmi povedené.

Na lekci nás bylo 12, což bylo tak akorát, abychom nesdíleli jógovou podložku ve dvou. Lekce byla vedena v italštině a angličtině, občas s převahou italštiny, takže občas nebyly pokyny zcela zřejmé, ale celkově jsme si jógovou lekci užili a prospěla nám.

Na co nejsem z Čech zvyklý, a co mě překvapilo, byla převaha můžu v dresech Lululemon a zřejmě zvyk odkládat části oblečení až do polonaha spolu s rostoucí teplotou v sále. Italská bezprostřednost se projevila i v závěrečné šavásaně, kdy dva jogíni sdíleli společně poslední volnou deku.

Na cestách se samozřejmě dá praktikovat vlastní, soukromá praxe, ale návštěva a cvičení v jiném prostředí pro mě byla obohacujícím zážitkem. Pomohla mi uvědomit si, jak malé obzory mám, a věřím, že si je budu postupně rozšiřovat.

Zbývá jen dodat, že cena lekce byla 40 EUR na osobu.

Hledání a nalezení smyslu života je pro mnoho z nás cíl, který se více či méně zjevuje v našich pocitech, myslích a srdcích. Často však tyto pocity nedokážeme vnitřně vyslechnout a mizí nám v mlze každodenních starostí a radostí. Bloudíme po stezkách určených tím, co nám bylo kdy řečeno, a točíme se v kruhu, do kterého jsme se dobrovolně uvázali volbami a rozhodnutími, které byly svobodné a naše jen zdánlivě.

Pokud neprožíváte život naplňujícím způsobem a neposloucháte hlas srdce, pak se vám nežije snadno. Pokud však ano, začnou do sebe věci zapadat, vyjdete z mlhy a celý vesmír se spojí, aby vám pomohl vaše sny naplnit. Budete cítit vnitřní klid, smysluplnost a jas vašich dnů.

Pokud budete vnímaví a najdete-li si vnitřní cestu k tomu, abyste uměli naslouchat a dokázali pochopit impulsy z vašeho nitra i okolí, vaše životní cesta se vám zjeví v celé své kráse. Pokud ale naslouchat neumíte, nebo nechcete a budete od svého hlasu utíkat k pasivitám, pak svoji vnitřní sílu, lásku, rovnováhu a smysl života najdete jen stěží.

Zamyslete se a zvažte, zda neprožíváte následujícího známky toho, že kráčíte po špatné cestě.

Vyčerpanost

Cítíte se prázdně nebo vyčerpaně? Trpíte výkyvy nálad? Naše tělo přímo odráží stav naší duše. Zaměřte se na okamžiky, kdy na sobě pozorujete změnu nálady k horšímu a zamyslete se nad tím, co takový stav způsobuje. Časem odhalíte, co se na těchto stavech podepisuje.

Odkládání povinností

Nechce se vám do práce nebo jiných úkolů? Pak byste možná raději dávali energii do něčeho smysluplnějšího. Přemýšlejte nad tím, jaké činnosti vás dobíjí, a zpočátku se do jedné z nich pusťte a uvidíte, jestli je to opravdu tak. Seznam příjemných a smysluplných činností můžete postupně rozšiřovat.

Stres

Pokud cítíte stres, pak jste pravděpodobně jinde, než byste chtěli být. Nemáte čistou hlavu a to vám brání v tom, abyste si užívali každý okamžik, který prožíváte. Zamyslete se, zda se cítíte dobře tam, kde jste, nebo byste raději byli jinde.

Závist a žárlivost

Pokud lidem kolem závidíte jejich životy, pak pravděpodobně plně nežijete ten svůj. Zeptejte se sami sebe, co za životní kvality ve vás tento pocit vyvolává a zkuste je v sobě a pro sebe rozvíjet tak, abyste byli sami se sebou spokojenější.

Chybějící láska k sobě samému

Mít rád sebe sama znamená přijmout, kde jste ve svém životě. Přijmout, kde jste ve svém životě, znamená věřit, že jste v daném okamžiku života na správné cestě. Na chvíli se zastavte a rozhlédněte, přijměte to, kým jste.

Žádná životní změna není snadná a vyžaduje určitou sílu pro její nastartování i udržení v běhu do doby, než se nové návyky stanou přirozenou součástí života. Ne pro všechny, ale pro některé z nás může být takovým impulsem a oporou jógová praxe.

Zamýšlím se nad dopady stresu na vlastní zdraví a těžko už dneska budu někoho šokovat tvrzením, že náš životní styl má přímý dopad na to, jestli jsme takzvaně zdraví nebo nemocní. 

Přijde mi poněkud blbé, že jsme si schopni ruinovat vlastní zdraví a marnit život činnostmi, které nám nepřinášejí žádné skutečně podstatné hodnoty a ještě se umíme přesvědčit, že je to tak správně.

Vědci už to totiž změřili

Na toto téma se dá vygooglovat řada vědeckých studií, pro příklad jedna studie a druhá.

Vědecká studie mají tu drobnou nevýhodu, že v čase nové vyvracejí předchozí, takže se jim nedá úplně stoprocentně věřit, proto vsaďme na vlastní zkušenosti, kterých má s vlastním zdravím každý z nás habaděj.

Teorie zdraví a sestra jógy ájurvéda

V současnosti mi přijde úplně uvěřitelná teorie, která v kostce říká, že každý má odlišné genetické silné a slabé zdravotní stránky a vlivem životního stylu se tyto dispozice k určitým typům onemocnění mohou nebo nemusí projevit.

Ájurvéda před tisíci lety klasifikovala nemoci na způsobené úrazem, somatikou a osudem.

A uchopila to, co nám běžně uniká, přestože jde o naprosto zásadní nastavení našeho bytí a zdravého života. O co tedy jde? Západní pohled na zdraví a nemoc je takový, že se o zdraví nestaráme do doby, než nastane nemoc. V tom okamžiku si začneme vyvíjet aktivity, které nás mají přepnout do stavu “zdravý” a když se to nějak povede, tak jedeme dál ve vyjetých kolejích.

Ájurvéda zdraví chápe jako stav, pro který, pokud v něm chceme setrvat, musíme leccos udělat. Má k tomu propracovanou metodiku a klasifikaci ledasčeho a věřím, že umí pomoci s řadou obtíží, pokud už se někomu to zdraví rozbije. Její největší přínos je ale v tom, že nás učí jak neonemocnět. A to je to zásadní, co by si ideálně mohl alespoň někdo uvědomit 🙂 Píše se, že ájurvéda a jóga jsou sesterské vědy a dává to docela smysl.

Poctivé základy našeho chování – chtivost a strach

V životě nás motivuje chtivost a cestu k jejímu naplnění provází strach. Když třeba chcete udělat zkoušku ve škole a při učení a před zkouškou vás paralyzuje strach z neúspěchu. Vlastní příklad si určitě sami snadno domyslíte. Strach pak různými způsoby negativně působí na naše zdraví.

Pro změnu tohoto návyku daného výchovou je dobrá jóga, která přeneseně učí, že cesta je cíl. Říká, abychom si vychutnávali přítomný okamžik na cestě k cíli. Radost v přítomném okamžiku. Jeho procítění a pochopení nás posouvá dál. Rovněž jóga může pomoci k ukotvení ve vlnách každodenního života a nalezení rovnováhy, srovnání priorit.

Měli bychom si uvědomit, že každý z nás je odpovědný za svoje zdraví a zároveň, že dobré zdraví je jedna z podstatných věcí, od kterých se odvíjí kvalita života. Pořekadlo, že “ve zdravém těle je zdravý duch” není úplně mimo. Dá se uvěřit, že s vyladěným tělem i duší funguje imunitní systém kvalitněji než v těle frustrovaného, špatně spícího a jednostrannou stravu konzumujícího člověka, který v životě tak nějak ztratil směr i cíl.

Vztah psychiky a zdraví – osobní zkušenosti

Nebývám nemocný, jen vloni byly dvě výjimky – když jsem potřeboval volno na rodinné aktivity a vzal si v práci tzv. sick day – den volna pro případ nemoci. Udělal jsem to 2x a 2x z toho byl nemocný ve stylu nachlazení. Vždy to propuklo v den, kdy jsem sick day čerpal. Je to náhoda? Znám i ten pocit, když mě bolela hlava a na ORL mi řekli, no jasně to je od páteře. Jen sem to slyšel, bolest polevila. Nakonec se ukázalo, že to bylo od zubu, ale až po té, co se bolest za čas zase intenzivně vrátila.

A musím zmínit noční pomočování v raném dětství a bolest břicha v témže období, přes hospitalizaci a snahu lékařů o objasnění bez konkrétního důvodu. Zpětně viděno oboje způsobené špatnou náladou v rodině. Ale třeba si to špatně vysvětluju.

Taky v létě trpím alergií, všiml jsem si, že se rozjede spíše, když jsem ve stresu z něčeho, pak začnu například kýchat. Jestli je projevem nevhodného životního stylu přemýšlím, pokud ano, tak nevím, co mám změnit…

Znáte tik z učení na zkoušky? Nebo píchnutí u srdce z těžké chvíle? Nebo bušení srdce? Nebo rozechvělý žaludek a střeva po víkendu cestou do práce nebo na nepříjemnou schůzku?

Psychický stav přímo ovlivňuje naše orgány, když je špatný tak negativně, lze tedy předpokládat, že kdy je dobrý tak pozitivně? Asi jo ne?

Hurá k lékaři

Pokud onemocníme, tak mi nepřijde úplně šťastné, že léčíme jen projevy nemoci (i když na tom v první řadě záleží nejvíce) a ne její kořeny. V současném systému zdravotního vzdělání, financování a právní odpovědnosti to jinak ani nejde, s výjimkou psychosomatických praxí na to prostě nejsou čas, kvalifikace ani peníze.

Určitě umíme vyndat žlučníkové kameny, ale proč se tam vzaly, prostě nezkoumáme, natož abychom řešili osvětu tak, aby se vůbec neobjevily.

Vylaďte své tělo, aneb kdy jste si kupříkladu naposledy kroužili s prsty u nohou?

Lidské tělo je zázračná věc, miliardy buněk v souhře v každém okamžiku. Dejte každé části vašeho těla prostor k tomu, aby prospívala, nezakrněla a neztratila svojí životní energii. Vliv životní pohody a nepohody na zdraví je nepopiratelný.

Bajka do praxe

Když jsme tuhle s kolegy seděli v cukrárně (sic!) a já si nic nedal, tak jsem od kolegyně dostal otázku, co bych doporučil za úpravu jídelníčku, že potřebuje trochu shodit, protože letošní rok měla dost divoký a neměla moc čas na zdravou životosprávu.

Trochu mě to zaskočilo, protože na to není snadná odpověď, ale pak jsem jí řekl, že je potřeba si to srovnat v hlavě. Asi jí to moc nepomohlo, ale myslel jsem tím, že všechno máme ve svých rukou, ale projev životního stylu se nevyřeší změnou jídelníčku, je potřeba jít hlouběji k základům vlastního života. Ale slovy papeže Františka, kdo jsem já, abych radil ostatním, co mají dělat…

A replika, že: “Tělo má jít do hrobu zhuntovaný”, je sice ve filmu pěkná, ale jinak je to ještě pěknější nesmysl, který podvědomě působí na celé generace zhuntovaných a tímto omluvených Čechů.

Máte chuť k tomu výše napsanému něco přidat, vysvětlit, doplnit, opravit? Dejte mi vědět na email, do komentářů pod článkem nebo komentujte na Facebooku.

V rámci mého postupného zouvání se z bot jsem narazil na knihu Naboso, s podtitulem 50 důvodů, proč zout boty, od amerického podiatra Daniela Howella. Pokud stejně jako já tápete, co je to za lékařský obor, tak vězte, že se Podiatrie nezabývá dětským lékařstvím, ale komplexní péčí o nohy.

Nosné téma knihy

Během svojí praxe Daniel Howell došel k poznání, že naprostá většina lidí nosí nevhodnou obuv a nošení takové obuvi nezvratně vede ke zdravotním problémům od infekcí, kožních problémů, deformacím chodidel a prstů, bolestem šlach, kloubů a páteře.

Zastává názor, že je pro nás přirozené chodit bez obuvi, protože jen takový pohyb je pro tělo přirozený a zdraví. Vyvrací zažitou představu, že nohy a chodidla jsou něco slabého a zranitelného, co je potřeba chránit obuví.

Knihou se vine varování před radikální změnou životního stylu a je opakovaně doporučováno nepřehánět a netlačit na pilu. Nohy desítky let zvyklé na obuv nelze během týdne „vycvičit“ pro jiný styl chůze, ale je potřeba na změně soustavně pracovat s vědomím, že přechod ke zdravé chůzi na boso může trvat i rok či dva.

Obsah knihy

Objasňuje relativně návodný název a na 140 stranách textu včetně obrázků vás autor provází jednotlivými kapitolami, které se věnují postupně roli obuvi v lidské společnosti. Její normálnosti ale nepřirozenosti, negativním vlivům obuvi na nohy – rozumějte mrzačením se v rámci společenské normy a srovnáním s mrzačením částí těla v jiných kulturách – například dlouhé krky v Myanmaru, korzety v evropské minulosti, vytahování rtů a další…

Nevyhýbá se adjektivům jako zohavování a dokazuje, že je nošení nepřirozené obuvi jakýmsi kulturním fenoménem, stojícím na vratkých základech a mnoha riziky.

V dalších kapitolách uvádí příběhy a osobní zpovědi řady lidí, kteří popisují svojí cestu k životu bez obuvi nebo změny v obouvání. Jaké vnitřní i vnější překážky musí člověk překonat, aby své nohy osvobodil od bot.

Autor velmi srozumitelně vysvětluje princip fungování lidské nohy a chodidla, mechaniku pohybu při chůzi a prokazuje, jakým způsobem obuv náš přirozený pohyb narušuje a jak to vede k různým degenerativním projevům v našem těle. Už jen výčet potíží, které obuté lidstvo potkávají, způsobuje lehkou žaludeční nevolnost. A že jich není málo.

Svá tvrzení opírá o vědecké studie a často porovnává západní a necivilisovanou společnost, což nelze úplně ověřit, každopádně jeho tvrzení neodporují zdravému rozumu.

Zaobírá se i tím, jak neúprosně likvidujeme zdravé nohy našich dětí nevhodnou obuví.

Dále přidává tipy pro bosou chůzi, pěší turistiku a běh naboso. Pro ty, kteří váhají, rozebírá přínosy tzv. minimalistické/barefoot obuvi, včetně doporučení k nošení žabek či sandálů (tento typ obuvi by měl mít pásek, který drží patu).

Závěrečné zhodnocení

Tuto knihu mohu bez váhání doporučit. Ať už si uděláte závěr jakýkoliv, za přečtení to stojí. Samotného mě překvapilo, jak málo jsme schopni vybočit ze zaběhnutých stereotypů a objevovat tajemství doslova na dosah ruky (u těch pružnějších), tajemství zjevných věcí, tajemství jak si přestat ubližovat.

Náchod nabízí tři místa pro cvičení jógy a my jsme měli možnost jedno z nich navštívit. Přečtěte si, kde a jak se cvičí jóga v Náchodě.

Bodhi Studio

Po prozkoumání webu nás nejvíce zaujala nabídka lekcí ve třetím z náchodských studií, Bodhi Studiu, které provozují Martina Lepšová a Jana Bartošová v Tyršově ulici číslo 234.

Bodhi studio nabízí otevřené lekce jógy v ceně 100 Kč za lekci. Dále nabízí kurzy a semináře. Nabídka jógových stylů je rozmanitá, od hatha jógy, přes power jógu, hot jógu, ashtanga jógu, terapeutickou jógu, jógu pro děti i seniory, vitální(?) jógu a dynamickou jógu.

My jsme se rozhodli pro návštěvu otevřené lekce dynamické jógy. Při vstupu do studia nás příjemně naladil interiér s recepcí, posezením s nabídkou jógových časopisů, knihovnou a malý obchůdkem s jógovým sortimentem. K dispozici jsou dva sály, jeden větší a druhý menší, s tím že ten menší velikostně přesahuje řadu pražských velkých sálů 🙂

Obě majitelky nás mile uvítaly a vysvětlily, jak to ve studiu chodí. Příchod do pánské šatny prozradil to, že v Náchodě jógu cvičí spíše ženy a pánská šatna tak slouží jako odkladiště prozatím neumístitelného přebytečného vybavení studia a zároveň slouží jako technické zázemí.

Přestože byla lekce přes poledne, měla vysokou účast, nepřekvapivě tvořenou pouze něžnější části populace.

Lekce se nesla v profesionálním duchu a velmi prospěla protažením a celkovou relaxací, odcházeli jsme s pozitivní náladou a plni příjemných dojmů.

Návštěvu jógového Bodhi Studia můžeme doporučit. Aktuální rozvrh najdete zde.

Pohlazení na výsluní

Masážní a jógové studio Pohlazení na výsluní najdete v Krásnohorské ulici a jeho provozovatelka Ilona Krunčíková, akreditovaná cvičitelka jógy, nabízí jógové lekce v rámci kurzů každé pondělí a středu. V soboty pak můžete navštívit jógové semináře. Rovněž se můžete zúčastnit jógových pobytů na horách. Přihláška do jógových kurzů.

Masáže Edita

Další možností je studio s názvem Masáže Edita, které provozuje Edita Rozinková, akreditovaná cvičitelka jógy II.st., v těhotenském centru Natal ve Strnadově ulici. V úterky, středy a čtvrtky nabízí možnost cvičení na kurzech gravid jógy a hatha jógy.

Přesněji řečeno chodidla. Nečekejte cestopis o putování zraku od kolen níže s překvapivým objevem na závěr, ale dojemný příběh o týrání s koncem slibujícím šťastnou budoucnost.

Vnímavost k vlastnímu tělu nikdy nebyla moje silná stránka, a pokud už jsem nad tělem přemýšlel, tak spíše v intencích estetiky hlavního mediálního proudu. S přibývajícím věkem a obměnou některých hodnot se to začíná měnit a nikdy by mě nenapadlo, že ve mě obyčejná část vlastního těla vzbudí tolik otázek, nadšení z objevování, poznání a chuti do cvičení.

No začalo to bolestí. S průběhem basketbalové sezóny mě tu a tam začalo podivně pobolívat v pravé klenbě. Je to zvláštní pocit a bolest, těžko se k něčemu přirovnává a nebyl jsem z toho moc moudrý a několik měsíců to vlastně neřešil

Shodou okolností jsem se měl možnost zúčastnit se semináře na téma zdravé nohy a tím započala moje objevná cesta a je to i mé “přízemní” téma.

Jak jsou pro nás chodidla důležitá?

Nebudeme si nic nalhávat, chodidla jsou v oblasti osobních zájmů a koníčků většiny z nás až na nemedailových pozicích. Z ladného a funkčního “orgánu” se časem stává deformované, zatuhlé kopyto sužované kožními nemocemi, zploštěním, výrůstky, srůsty a dalšími prapodivnostmi. Zkrátka původní význam pořekadla nahoře huj a dole fuj.

Ač mají chodidla nepopiratelnou estetickou hodnotu, jejich hlavní poslání je spíše praktické – díky nim chodíme po světě po nohou. A stejně jako se dá na světě řada věcí dělat správně a nesprávně, tak se dá správně i nesprávně chodit/běhat/cupitat/ťapat/loudat…

A i když se téměř každý naučí před školní docházkou chodit, nemá vyhráno, protože tento dar nemusí umět využívat úplně správně. Chodidla nesou váhu celého našeho těla a 21 gramů k tomu. Pokud nemáme základy rovné, dochází k deformaci naší postavy, protože se to někde musí vykompenzovat. Ať už v koleně, kyčli, páteři – a to křížem – na protilehlé straně než je problém v chodidle.

Řada potíží, které se projevují třeba v kolenou, plotýnkách, ramenou, krční páteři nebo bolestí hlavy může souviset právě s vadou chodidel.

Proč máme zdravá nebo nemocná chodidla a proč je fajn aby byla zdravá?

Špatné postavení chodidel může být vrozené nebo získané, přičemž získané vady jsou zbytečné zlo, které si působíme. Nejčastěji nevhodnou obuví a životním stylem. Důsledkem jsou ploché nohy v příčné nebo podélné klenbě, vbočené palce, kladívkovité prsty, otlaky a další nepěkné záležitosti.

Podstata funkce chodidla při chůzi je v tom, že pruží – při došlápnutí se roztáhne a tím tlumí otřes, který se šíří výše do těla. V obuvi, která je příliš těsná, nemůže noha přirozeně pracovat a dochází k její deformaci spolu s nesprávným došlapem a rozložením váhy. Mírně větší část váhy by měla při došlapu jít na přední část chodila a menší část váhy na patu. Nášlapné body jsou tři a jsou to bříško pod palcem, malíčkem a pata.

Obuv s vysokým podpatkem nebo odpruženou patou nás vede k nesprávné chůzi na přední část chodidla (vysoké podpatky) anebo na patu (měkká, odpružená obuv). U prvního případu dochází přetěžování špičky a deformaci prstů a v druhém pak zátěž paty, které není k tlumení otřesů uzpůsobena. Pata pak dostává zabrat zejména při nesprávné technice běhání a skrz patu třeba i mozek, který pak trpí otřesy.

Na správné provedení chůze i běhu se můžete podívat na videu níže, které ukazuje na bosé noze správný způsob došlapu a zvedání nohy – při zvedání nohy se vlastně odrážíme od prstů s největším důrazem na palec a ukazováček.

Nejprostší věci bývají nejtěžší – stejně jako umění správně dýchat tak umění správně chodit chce čas a vědomé sledování vlastní chůze, experimentování a vyhodnocování toho, co je vám příjemné. Zjistíte, že správný stoj je na obou nohou s palci směřujícími rovně před vás, nohy chodidla rovnoběžně na šířku kyčlí. Stojíme na obou nohou naráz, nepřetěžujeme tak jednu z kyčlí…

Podívejte se i na podrážky vašich bot, jsou sešmatlané z jedné strany? Zamyslete se, proč tomu tak je a zkuste svoji chůzi upravit.

Možná budete cítit, jak vás bolí chodidla nebo svaly, které jste předtím téměř nepoužívali, či přímo cítit křeč, nebo vám praskne kůže na spodní straně prstů, nezvyklá pohybu.

A proč vlastně ty chodidla tolik řešit?

Protože zdravé tělo je celek, ve kterém musí vše proudit a nezdravá chodidla, jak jsme si už uvedli výše, jsou příčinou řady nepříjemných zdravotních komplikací.

Špatné držení chodidel způsobuje nesprávné držení těla

Pokud už nějakou tu vadu máte, není nic ztraceno

Jen to vyžaduje úsilí. Špatné postavení nohy a s tím spojené bolesti může vyřešit vložka do bot a o číslo či dvě větší obuv, ale bez aktivního cvičení je takové řešení omezené a krátkozraké.

Cviků existuje celá řada a je vhodné navštívit některý ze seminářů na toto téma či fyzioterapeuta, kde se na základě zhodnocení vaší konkrétní “vady” dozvíte, které cviky jsou pro vás nejvhodnější. Pokud máte u svých chodidel jakékoliv potíže, tak v každém případě neváhejte a navštivte nejdříve lékaře a nechte si poradit co dále.

Začít můžete prostým zvedáním a pokrčování prstů na nohou, případně je zrcadlově střídat, stoupat si na špičky, na paty, masírovat si chodidla, šlachy a svaly.

Důležité je uvědomění, že před jakýmkoliv cvičením je důležité svaly nejdříve uvolnit, aby se správně zapojovaly a pohyb byl přirozený a správný. V tomto bych určitě doporučil masáž a konzultaci od fyzioterapeuta.

Mě se osvědčuje masáž chodidel ve vířivce, střídání horké a studené vody, roztahování, krčení, zvedání, propínání a proplétání prstů, formování klenby příčné i podélné, automasáž chodidel – oblouků, kroucení – „ždímání“ chodidel, šlapání na půlmíčky a zvedání předmětů prsty u nohou.  Fajn jsou i stoje na jedné noze a balancování. Příjemné jsou i dotyky v místech mezi prsty u nohou.

Pro pokročilejší se foporučuje malovat nohou – zkrátka držet tužku prsty u nohou a psát nebo kreslit, případně zvedat drobné mince nebo natahovat a sundávat ponožky pomocí nohy.

Prospějí i masážní olejíčky a bylinkové koupele. Reflexní masáž chodidel pak příznivě působí na všechny části těla.

Cviků je opravdu celá řada a dají se vygooglovat, cvičit se dá v práci, doma i na cestách, je to jen o vůli a chuti změnit celoživotní špatné návyky.

Pro pochopení chodidel je fajn najít si v anatomickém atlasu chodidla a projít si, z čeho všeho se vlastně skládají. A nezapomeňte, že nohy z pohledu svalů končí až pod bránicí.

Jóga pomůže

Pokud cvičíte jógu, pak se zaměřte na pozice, kde dochází k protahování chodidel a napojených oblastí. Pokud váháte, doporučuji navštívit seminář Jarušky Sedláčkové.

Odměnou je nezvyklý pocit svěžích nohou, kde si každý prstík zvesela zpívá 🙂 A časem i třeba méně opotřebované klouby a uvolněnější tělo.

Co si obout a zda se obout

Samostatnou kapitolou je výběr obuvi, zde si netroufám cokoliv poradit, platí již zmíněné zásady, že obuv musí dávat chodidlu prostor pro jeho práci, být vzdušná a tvarem podrážky a výškou podpatku nepůsobit proti naší přirozenosti pohybu.

Chůze na boso je vhodná v případě, že jsou vaše nohy zdravé a správně chodíte, lépe pak na přirozeném povrchu než na betonové cestě. Tady musí každý zapojit svůj vlastní rozum a třeba vyzkoušet i tzv. barefoot obuv a udělat si obrázek o tom, zda mu prospívá či ne.

Pokud se rozhodnete chodit nebo běhat bosky nebo v barefoot obuvi, tak opatrně, nezvyklá zátěž vás může na pěkných pár dnů zdravotně ohrozit a omezit.

Máte chuť k tomu výše napsanému něco přidat, vysvětlit, doplnit, opravit? Dejte mi vědět na email, do komentářů pod článkem nebo komentujte na Facebooku.

Člověku cyklickému začíná nový týden, pojďme se proto prostřednictvím hudby společně vyladit a naladit na všechny radostné události, která nás čekají.

První skladba k potěše duše je Baba Hanuman od Američana, který přijal jméno Krishna Das, a který roku 1970 (ve svých 23 letech) poprvé navštívil Indii a započal studovat cestu Bhakti jógy. Od roku 1996 vydává alba a koncertuje se svojí hudbou. Jeho texty opěvují hinduistické bohy a v této skladbě Hanumána, což je hinduistický bůh v podobě opice. Objevuje v eposu Rámájana jako pomocník prince Rámy a i dalších starých textech (Máhabharáta).

Eterickým stylem podobným Sigur Ros nebo Brienu Eno, se prezentuje v Brooklynu žijící Garth Stevenson (původem Kanaďan). Na základě prožitků z měsíc trvající cesty po Antarktidě zkomponoval album Flying, a vy si z něj můžete poslechnout ukázku. Hodí se jak pro společnou jógovou lekci, tak pro domácí jógovou praxi, i jako hudební doprovod k nezávislému filmu 🙂

Čistá láska je pro naše životy podstatná a proto si zopakujme příběh, jak láska vypadat nemá. Love Love Love od Of Monsters And Men.

10 laws (afirmace) pro život, pokud vládnete anglicky, od známého amerického hudebníka Easta Forresta, který byl letos v srpnu v Praze a živou hudbou doprovodil lekci jógy v Bindu.

A na závěr pohlazení od Johna Lennona. Přejme mír každé bytosti a přejme ho i sami sobě, impuls musí vycházet z každého z nás. Imagine. Aneb od hippie k hipsters.

Klikněte na jógový playlist pro inspirativní poslech

Používáte v autě rádi klakson? Pak možná ve svém životě potřebujete začít s jógou. Ptáte se proč? Jóga stres nejen uvolní, ale rovněž umí zabránit jeho hromadění. Tedy ne nějaká virtuální jóga, ale vy sami změnami v životě. Procitnutím z matrixu, uvědoměním si sebe sama.

Tak se na to pojďme společně podívat z pohledu chodce a jiných živých tvorů.

Nečekané zatroubení má na živé tvory podobný dopad, jako byste za nimi vystřelili z pistole, odpálili petardu anebo na ně prostě zezadu bafli. Tak to alespoň působí na mě, pokud vás troubení hladí na duši, pak dál nečtěte 🙂

Zatroubení je výstražný signál, který má v automobilové dopravě své důležité místo. V některých zemích slouží místo pozdravu či jako hlášení “to jedu já”, jinde jako výstraha v zatáčkách, komunikační nástroj… A u nás v Praze hlavně jako nástroj uvolnění stresu. Jóga na stres opravdu dobře funguje, a navíc má i řadu dalších benefitů.

Aut je v Praze opravdu hodně, asi proto, že je tu i hodně lidí. A taky hodně lidí bydlí za Prahou, na čerstvém vzduchu, a do Prahy autem dojíždí za prací. Kolony se valí jak v osmašedesátém, všude samé příkopy a barikády, do toho se pletou chodci a cyklisti.

No zmatek

Všichni chvátají za důležitým posláním, často končícím podobným slovem, každý dělá, co může, ale řízení v Praze zklidní málokoho. Ne všichni totiž jezdí plynule, předvídatelně a bezpečně.

A tak dochází ke konfliktním situacím mezi příslušníky různých skupin účastnících se silničních a přísilničního provozu. Nastávají okamžiky, které by účastnící nejraději řešili hrubou silou, ale z praktických důvodů volí klakson, který je tak nějak po ruce.

A tím ubližují ostatním. A možná ani netuší, že jejich problém není objekt/subjekt zatroubení, ale řada nezvládnutých momentů vlastního života. A nebojte se, jóga není náboženství.

Instrukce pro ty, kteří rádi troubí

1. zamyslete se, zda u řízení mluvíte více sprostě než obvykle
2. víte, kam vaše děti chodí na nevhodná slova?
3. ujistěte se, že klakson používáte pouze v naprosto nezbytných případech
4. zklidněte se třeba prostřednictvím cvičení jógy (bude to chvíli trvat)
5. pokud jste toho schopni, zamyslete se, jak klakson děsí chodce kolem vašeho vozu

Instrukce pro ty, na které je troubeno

1. ověřte si u přátel, zda vás mají za dobrého řidiče, pokud ne tak na sobě pracujte, případně si kupte tramvajenku
2. neberte si troubení osobně, schovejte ego tak, aby nebylo poraněno

Instrukce pro nevinné oběti klaksonových bitev

1. až se oklepete z leknutí, tak se nerozčilujte
2. v okamžiku, kdy pochopíte, že je projev nervozity projevem vnitřního zoufalství, bude vám troubícího jedince spíše líto

Máte chuť k tomu výše napsanému něco přidat, vysvětlit, doplnit, opravit? Dejte mi vědět na email, do komentářů pod článkem nebo komentujte na Facebooku.

Iceberg, Uwe Kils (iceberg) and Wiska Bodo (sky), licensed under CC BY 2.0

Asi znáte obrázek ledovce, z větší části pod hladinou, s citátem jednoho ze svatých mužů jógy ve smyslu, že jóga je z 99 procent praxe a z 1 procenta teorie. Pravda je to, že se dobře sdílí na sociálních sítích. Otázkou je, co všechno můžeme nacpat do těchto škatulek a jestli to vlastně chceme dělat.

Co je jóga

Pokud stránky magazínu YogaPoint.cz sledujete pravidelně, pak už možná víte, že jóga není jen cvičení ásan (i když je zdravé, silné a pružné tělo důležité), ale jde o komplexní vědu, zkoumající tělo, mysl a duši. Je to, nepoeticky řečeno, nástroj k dosažení cíle. Jóga říká, že je důležité uvědomění si každého okamžiku cesty k tomuto cíli, neboť právě to nás k samotnému cíli na naší cestě posouvá.

Cílem jógy je pochopení sebe samého a skrze sebe pak pochopení všeho kolem nás až po úplné splynutí. Což není úplně jednoduchá věc k pochopení a vysvětlení, jak už jste asi ze své praxe poznali. Pokud víte o někom, kdo tohoto stavu v ČR dosáhl, neváhejte nám o tom dát vědět.

Kde a u koho se jógu učit?

Vzhledem k nedostatku skutečných učitelů jógy v našem prostředí můžeme mluvit spíše o více či méně zkušených žácích, ke kterým můžeme chodit na lekce a dozvídat se spíše neúplné informace ohledně prvních čtyř stupňů jógy, hlavním záměrem a cílem bývá fyzické cvičení těla.

Což se hodí, protože jeho smyslem je z těla udělat schránku natolik pevnou a pohodlnou, aby tělo neúpělo a nerušilo mysl. Pokud budete cílit na správné provedení ásan, vedení učitele znalého lidského těla bude obrovskou výhodou.

Stoj na hlavě nebo jiná fotogenická pozice není cílem jógy. Cílem je stát pevně na nohou a prožít život naplno se vším, co přináší.

Společný cíl jógových technik – přeprogramování mysli

Jóga přitom jako věda nabízí pro dosažení našeho cíle řadu nástrojů a doporučení, jejichž aplikace do každodenní praxe je různě náročná, podle síly našeho záměru a množství okovů, kterými jsme se ať už dobrovolně nebo nedobrovolně během života stihly spoutat. Všechny jsou kontinuálním procesem. Ale jen zkušený učitel může posoudit, která je pro nás v daný čas vhodná.

Řada jógových technik pomáhá zklidnění mysli, zastavení myšlenek, které se nám v hlavě rodí v nebývalém množství, aniž kolikrát víme proč a zároveň nás zatěžují a berou nám životní sílu. Myšlenky plodí nekontrolované myšlenky a občas nás pak naše vnitřní představy a domněnky úplně skolí. Protože je pro nás skutečné to, co je v naší hlavě. Zapomeneme, že skutečné je to, co říká naše duše.

Víření myšlenek dokonce dělá takový hluk, že přes něj není duše vůbec slyšet. Duše je zdroj nekonečné inspirace a radosti. Zdroj lásky, který nám v dětství představili maximálně jako nějaký balónek pod pokličkou u vodníka doma.

Jak s jógou začít?

Pro začátek stačí “málo”, uvědomit si, co je láska. Přestat si jí plést se zamilovaností a opustit tržní představu, že když něco dávám, tak za to musím něco dostat. Nebo ještě hůř – dávat jen poté, co něco dostanu. Potlačit své ego… Každý den se ptát: Kdo jsem? Kam směřuju? Kudy vede moje cesta?

A pak ještě asi tisíc dalších přirozených věcí, které si postupně uvědomíte stylem pozitivního příměru nabalující se sněhové koule.

Proč v józe spěchat? I cesta může být cíl

Pokud tímto těžko popsatelným procesem procházíte, pak mi možná dáte za pravdu, že vše nějaký čas trvá. Od zasazeného semínka ke vzrostlé rostlině může být cesta dlouhá i klikatá. A neexistuje univerzální návod, protože nejsem standardizované výrobky z linky, ale lidé, každý jsme jiný.

Falešný happy end

A pak jednou nastane den, kdy si uvědomujeme první změny. Poznáme to jen my a občas někdo pozorný v okolí. Méně ubližujeme sobě a možná i ostatním, cítíme se lépe, na těle i na duši, přibývají nové dimenze bytí …

Ale pozor na ego, kalibrujte si svůj posun páteční jízdou na D1 směr Brno, navštivte tchyni, pořiďte si dvě až tři děti a učte se pokoře.

Máte chuť k tomu výše napsanému něco přidat, vysvětlit, doplnit, opravit? Dejte mi vědět, napište do komentářů pod článkem nebo komentujte na Facebooku.