Pojem pánevní dno většinou mezi neznalými vyvolá rozpačitý úsměv. Ačkoliv jsem si během své životní “fitness” dráhy většinou uvědomovala funkci svalů pánevního dna, zase takový význam jsem mu nepřikládala. Teď vím, že je to absolutní základ, kterým by se mělo vždy začínat. Bez ohledu na věk, kondici, nebo pohlaví. Nemůžete jít přeci hned maturovat z goniometrických funkcí, když neumíte sčítat.
Důležitost něčeho si totiž bohužel uvědomíte až ve chvíli, když s tím začnete mít problémy. To u mě nastalo po porodu. Přestože jsem měla nezdolatelnou chuť začít ihned pořádně cvičit a běhat, cítila jsem, že bez pořádných základů nemůžu dál stavět. Tehdy jsem objevila důležitost jemného cvičení a jako první začala posilovat právě svaly pánevního dna.
Proč se na ně zaměřit?
Jejich ochabnutí může způsobit nepříjemnou inkontinenci, bolest beder, nebo potíže v sexuální rovině. Pánevní dno má za úkol “podpírat” všechny břišní orgány a tím napomáhat k jejich správné funkci, a samozřejmě také stabilizovat bederní páteř.
Je to takový váš pevný střed, vždyť ostatně svaly pánevního dna patří do hlubokého stabilizačního systému páteře. A o tom se dnes ví už v téměř každém fitcentru.
Čím jemněji, tím lépe!
Posílení středu těla (či přímo konkrétně pánevního svalstva) vám dnes slíbí kdejaké cvičení. Pilates, bosu, bodyball, overball, trampolíny… Úspěch tkví ovšem v daleko jednodušších cvičeních. Pánevní dno neposílíte bez koncentrace a vědomí toho, kde se vlastně tyto svaly nachází a jak je zapojit.
Pojďte se na to podívat ryze prakticky a velice přízemně – zkuste vaše pánevní dno vnímat jako obyčejnou nákupní tašku. Samozřejmě většinou přemýšlíme pouze nad tím, co do ní dáváme – aby jídlo bylo kvalitní, zdravé a dobré. Určitě každý ale už někdy zažil situaci, kdy se nám taška na cestě domů z obchodu protrhla, a veškerý obsah se vysypal na zem a znehodnotil. Ta taška zkrátka nebyla kvalitní, nebyla pevná – možná jste to už při odchodu ze supermarketu tušili, ale přesto jste do ní všechny věci vtěsnali a doufali jste, že to vydrží. Nevydržela. K čemu bylo, že jste si zakoupili drahé mléko od farmáře, když teď leží rozlité na zemi…?
Tolik k metafoře svalů pánevního dna a teď přímo k věci. Vytvořila jsem pro vás dvacetiminutovou sestavu na posílení pánevního svalstva, kterou zvládne naprosto každý (a prospěje naprosto každému!). Užijte si ji!
Ať už jste vegan, nebo chcete jen odlehčit svůj jídelníček a dopřát si něco zdravého, vyzkoušejte tuto sekanou z pohanky. Není v ní maso, vejce ani mouka a přesto je dokonalá!
Ingredience:
- Hrnek pohanky
- Cibule
- 3 stroužky česneku
- 2 lžíce lněného semínka
- Majoránka
- Pepř
- Sůl
Postup:
Nejprve si dáme vařit pohanku. Vodu nalijte jen asi centimetr nad úroveň pohanky, aby se do ní celá vsákla. Dejte s poklicí vařit zhruba na 3 – 5 minut, potom pohanku stáhněte z plotny a nechte ji alespoň 20 minut dojít. Mezitím si na troše oleje osmažíme cibuli a česnek. Tu smíchejte s uvařenou pohankou. Teď přichází čas na lněné semínko.
Doporučuji dát ho už den předtím namočit do vody, aby se z něho vytvořila jakási gelová hmota. Ta nám bude plnit funkci vejce – směs pěkně spojí dohromady. Aby měla ale směs ideální konzistenci, vše ještě rozmixujte. Pak teprve začneme dochucovat – osolíme, opepříme a přidáme pořádnou dávku majoránky. Pokud se vám pořád bude zdát směs málo “kompaktní”, klidně ještě lehce zakápněte olivovým olejem.
Sekanou jsem zkoušela péct ve formě na biskupský chlebíček, ale nejvíce se mi osvědčilo ji úplně obyčejně vytvarovat do šišky a položit na plech na pečící papír. Aby měla sekaná křupavou kůrku, ještě potřete olivovým olejem. Pečte na 180°C zhruba 45 minut.
Já si jí dala tak, jak jsem mívala sekanou nejradši – s bramborem a hořčicí. Výborná je ale také s bramborovým knedlíkem a zelím.
Dobrou chuť!
Odkaz na video: https://www.youtube.com/watch?v=Db2VVZbqkPI&t=5s
Neexistuje zdravé a nezdravé jídlo, existuje pouze zdravé a nezdravé myšlení
Možná hned s touto úvodní větou nebudete souhlasit, vždyť přeci nezdravé jídlo existuje! Co takhle smažené hranolky, chipsy, tučný čokoládový dort, nebo sladká coca cola? To jsou přeci nezdravá jídla, to ani nikdo popřít nemůže. Dnešní člověk ovšem neřeší, jestli je nezdravé dát si smažené hranolky, dnešní člověk řeší daleko složitější věci. Je zdravé nebo není jíst maso? Je zdravé nebo ne jíst mléko? A co tepelně upravované potraviny, není zdravější jíst vše v syrovém stavu? A co pečivo? Musíme jíst vůbec tolik ovoce? Neměli bychom jíst pouze to, co můžeme najít a utrhnout v přírodě?
Nikdy neexistovalo na stravování tolik odlišných názorů jako teď
Byla jsem několik let vegetariánem. Dokonce jsem koketovala s myšlenkou stát se veganem. Také jsem si počítala kalorie a nutriční hodnoty, abych nesnědla třeba příliš moc sacharidů nebo tuků. Vždy to pro mě byla cesta plná zákazů a příkazů, která mi nevyhovovala. Každé jídlo bylo nepřítelem mého těla. Muselo splnit všechny požadavky mé hlavy a ještě být natolik dietní, abych nepřibrala.
Milovala jsem sladké a nezdravé jídlo a celé dny byly jenom utrpení v odpírání si těchto pochoutek. Zhruba ale před rokem jsem změnila svůj jídelníček. Můj jídelníček by dnes charakterizovaly tyto věty: Miluji jídlo. Jím hodně. Jím všechno. Jím zdravě. A nemám výčitky.
Nejsilněji jsem tyto myšlenky vnímala s prvními příkrmy mé dcery. Vždyť ona jí všechno! Pochutnává si na každé zelenině, přestože není solená ani kořeněná. A nelze si nevšimnout, s jakou láskou si každé jídlo vychutnává. Kde jsme tyto schopnosti ztratili my dospělí?
Úplně jsme totiž zapomněli, jak chutná obyčejná mrkev. Nejsme schopni pozřít neslané jídlo. Každý dezert si musíme přisladit. Naše chuťové pohárky už nejsou schopné rozpoznat jemné chutě základních potravin. Proto jsem se rozhodla, že radikálně omezím ve své lednici (a žaludku) příjem průmyslově zpracovaných potravin (pokud se jim dá ještě říkat potraviny). Každé jídlo “ořežu” na jeho prazáklad a každý můj chod budou alespoň z 90 % tvořit vždy plnohodnotné suroviny – zelenina, luštěniny, ovoce, obiloviny. Na vedlejší koleji se vyskytuje také mléko a maso, ačkoliv s tímto přístupem ke stravování nemám pocit, že ho potřebuji tak často.
Láska k jídlu = úcta k jídlu
Co vlastně získáte? Lásku k jídlu! Nikdy jsem nevěřila, s jakou láskou si budu pochutnávat na obyčejné rýži, čočce, nebo červené řepě. A je to navíc láska bez výčitek. Tyto potraviny vám uspokojí všechny vaše potřeby a nikdy už nezaznamenáte tu nezkrotnou chuť na sladkou čokoládu nebo slané chipsy. A pokud ano, budete vědět, jak ji vyřešit jinak. Poznáte totiž svoje tělo, jeho potřeby, a ihned rozeznáte, jakým palivem ho doplnit, aby opět dobře jelo. Tohle vše není o zákazech a odříkání si, naopak – mám pocit, že tolik druhů jídla, jako jím teď, jsem nikdy předtím nejedla!
Skutečné jídlo tedy nemůže být nezdravé. Nezdravé jsou jen naše přístupy k němu.
Každá žena toto období pociťuje jinak. Zatímco jedna odpočívá v posteli, užívá jeden lék proti bolesti za druhým a má pocit, že je na celém širém světě na všechno sama, jiná by ani nepoznala, že se nachází v trochu jiném stavu, a užívá si všech oblíbených činností jako kdykoliv jindy. Ať už se poznáváte v prvním, nebo druhém příkladu, měla byste své tělo a jeho rytmy v tomto období respektovat a více jim naslouchat. Vlastně to možná děláte automaticky – je totiž normální, že se naše mysl v tomto období daleko více uzavírá do sebe a možná si připadáte intuitivnější a vnímavější než kdy dřív. A toho bychom měly využít.
Sestava cviků ve videu níže je speciálně určena pro dny, kdy se zkrátka necítíte úplně nejlépe a vyžadujete trochu jinou praxi, než na kterou jste zvyklé. Zároveň respektuje všechna doporučení, která by se měla během menstruace dodržovat. Bohužel ale nečekejte, že po jednom cvičení vaše bolesti úplně odezní.
Cvičení vás uvolní, naučíte se správně dýchat a to pravděpodobně povede k částečnému utlumení křečí. Rozhodně ale nefunguje jako růžová pilulka, kterou spolknete, a je po problému. Dnešní člověk se totiž vyznačuje vlastností, že chce všeho dosáhnout rychle, nejlépe ihned a bez většího úsilí. Bohužel se ale takto nedá řešit téměř nic, a rozhodně ne zdravotní problémy, kterými menstruační bolesti jsou.
Mohla bych vám tu také vyjmenovat několik tipů, které mně osobně s bolestmi částečně pomohly (a samozřejmě to na konci také udělám), ale nejdůležitější je uvědomit si váš vztah k menstruaci. Nebudu vás vyzývat k oslavě ženství a nevábným rituálům, jen si v hlavě uvědomte, co vás jako první napadne.
Když jsem v patnácti letech byla u lékařky s nesnesitelnými bolestmi, ta mi odvětila, že je to přeci normální. Každá druhá dívka tím trpí. Proč ten los padl zrovna na mě, jsem se neodvážila zeptat. Jen jsem v hlavě od té doby měla zakódovaný vzorec, že těchto pár dnů v měsíci zkrátka bylo, je, a bude nesnesitelných, ale s platíčkem Ibalginu se to dá zvládnout.
Později jsem začala pátrat po trochu přírodnějších formách útlumu, ale vždy mi připadalo, že to přeci musí být jen náplast na něco daleko hlubšího. Poté jsem si představila, jak by asi vypadaly mé dny, kdyby mi tenkrát lékařka odvětila něco jako:
,,Gratuluji k menstruaci! Je to tvoje výsada si každý měsíc na pár dní odpočinout a načerpat nové síly. To, že každý měsíc přijde, je známka zdravého cyklu. Nebudu ti lhát, není to úplně lehké… ale dny, které přijdou po tomto sebe očištění, budou báječné!”
V tu chvíli mi došlo, že mezi ženami panuje zbytečná panika ohledně menstruace. Zároveň se ale utvrzujeme v tom, že je to normální, a proto nemá cenu to hlouběji řešit. Dnes už naštěstí téměř všichni tušíme, že žádná bolest normální není, ale že se jedná o signál našeho těla. Neexistuje prostředek, který by vás nadobro zbavil menstruačních křečí.
Mně svého času hodně pomáhal olej z pupalky dvouleté, který jsem celý měsíc konzumovala. Opravdu mě bolestí zbavil, až jsem si jednoho dne řekla, že ho zřejmě už nepotřebuju. Do tří měsíců byla bolest zpátky. Pomáhaly mi teplé obklady, koupel, občas i čaj z kontryhele nebo maliníku. To vše doporučuji užívat, doporučuji také cvičit jógu a bolesti se stoprocentně zmírní. Vždy tím ale budete pouze překrývat svítící kontrolku v autě.
Možná mě k tomuto zamyšlení přivedl až porod a uvědomění si, jak zázračný a propojený ženský cyklus je. Co vše se v našem těle během tohoto celého koloběhu děje a jak to příroda opět geniálně zařídila. A s tímto vědomím vás menstruace nikdy bolet nemůže.
