Vyzkoušet jógu? O tom jsem přemýšlela už delší dobu. Psaní o zdravé výživě pro Jóga Magazín uspíšilo můj plán.
Manžel pracuje v Číně, a tak tam nyní bydlíme s celou rodinou. Pracovníci z cizích zemí si mohou organizovat různé kurzy. Tak jsem se dostala na svou první lekci jógy a poznala učitelku Liu Ming.
Liu Ming je elegantní, na první pohled křehká dáma. Sama viděla jógu poprvé před sedmi lety. Po třech desítkách let práce v továrně najednou neměla v důchodu co dělat. Pořad v v čínské televizi ji k józe přivedl. První měsíc cvičila doma podle televize, potom dva měsíce navštěvovala základní kurz jógy v Dalianu, dále se už opět jenom učila a cvičila sama. Před důchodem nikdy nijak zvlášť nesportovala.
Liu Ming je 60 let. Zdá se neuvěřitelné, co nyní dokáže. Absolvovala jsem s ní už několik lekcí, které navštěvují většinou sportovní a dobře udržované ženy středního věku. Žádná z nás se ani neblíží schopnostem naší učitelky důchodového věku. Sama nyní s nadsázkou říkám, že ještě asi nejsem dost stará, abych jógu tak dobře zvládala.
Jóga a zdraví
„Cvičení jógy mi zlepšilo vzhled kůže, projasnilo tvář, zlepšilo postoj i spánek,“ říká Liu Ming. Dnes proto cvičí jógu už denně, a to ve dvou až třech lekcích pro zájemce nejrůznějšího věku. Například její žáci z řad vysokoškolských studentů si chválí zlepšení koncentrace a zklidnění, které zlepšilo také spánek.
Muži podle ní s jógou příliš nezačínají. „Bojí se, že nejsou dostatečně flexibilní, ale právě proto by jógu potřebovali ještě více,“ dodává Ming.
Na otázku, jestli v případě zdravotních potíží preferuje tradiční čínskou medicínu anebo tu západní moderní, s úsměvem odpovídá, že od doby, kdy cvičí jógu, nebyla nikdy nemocná a nesnědla jedinou pilulku. „Čím jsem starší, tím lépe vypadám a lépe se cítím.“
Vegetariánství v Číně
Výběr stravy nijak filosoficky neřešila, ale od doby, kdy praktikuje jógu, ztratila chuť jíst maso. Dnes proto maso sní pouze tehdy, když jí ho nabídnou v hotovém jídle. Základem její denní výživy je zelenina.
Domnívá se, že je dnes ve stravování mnoho čínských lidí pod vlivem západu. Považují prý příjem masa a mléka za nezbytný. O vegetariánství uvažují lidé spíše z dietních důvodů. Číňané vidí, že na vegetariánské stravě se dá snadno zhubnout, a proto ji někteří zkouší. Vegetariánské restaurace, které jsem v Číně poznala já, rozhodně prázdnotou nezejí.
Jóga v Číně
Podle Liu Ming není jóga v Číně obzvlášť oblíbená, a to z několika důvodů. Mnoho Číňanů si myslí, že jóga je příliš komplikovaná a znamená více mučení než zábavy. V Číně se tradičně lidé hodně pohybují. Ať už v práci anebo ve volném čase v parcích, vlastně na jakémkoliv volném prostranství venku.P Nejčastěji se cvičí tai-chi nebo jen tančí.
Pohyb venku je zdarma a Číňané jej berou spíš jako společenskou zábavu než cvičení, není k němu nic potřeba. Zatímco pro lekci jógy je třeba učitele a prostor, za obojí se zde platí.
Mnohé děti cizinců, kteří trvale žijí v Dalianu, navštěvují kurz Taekwonda vynikajícího čínského trenéra s černým páskem. Jednou při cvičení venku, kdy děti honil po schodech nahoru a dolů, se kolemjdoucí lidé divili, za co své děti takto trestáme.
Liou Ming není členkou žádného jóga klubu ani organizace, ale její vlastní práce je v Dalianu tak známá a uznávaná, že už několikrát poskytovala rozhovor pro místní časopisy i televizi.
JAPA – „točit“
Smyslem praktikování meditační techniky Japa je probuzení psychického vědomí.
Je jednou z nějvhodnějších technik v dnešním civilizovaném světě, který s sebou přináší značnou mentální náročnost a množství zdánlivě nevyhnutelných emocionálních a jiných energetických usazenin.
Mentální přeplněnost, intelektuální přístup a rigidita mentálních rámců podvědomí (Chitta vritti)
jsou zásadní překážkou k yoze (meditaci).
Nishkama Japa- opakování mantry bez osobního zájmu (duchovní zájem)
Sakama Japa- s osobním zájmem, náboženská motlitba, zdraví apod… (světský „sobecký“ zájem)
Pro začátečníka, tedy pro nás všechny, je nezbytné užití Maly.
Meditační pomůcka, která vypadá (je jeho předkem) jako růženec o 108 kuličkách.
Mal (nečistota, tendence mysli, podvědomí- představy, napětí, nesplněná přání, strach, ostych, staré energetické usazeniny a mentální rámce).
Užíváním Maly se v meditaci chráníme před tendencemi mysli upadat do nevědomí a kultivujeme Vairagya (nezaujatost vnějším světem).
Tento stav, nevědomí (Shushupti Avasta), jakkoli dlouhý a blažený se za meditaci nepovažuje.
Právě neustálý pohyb Maly značí stálou přítomnost vědomí.
108 kuliček
1 symbolizuje absolutní vědomí -Purusha
8 symbolizuje Prakriti 8 aspektů přírody 5 elementů+ ahamkara (osobnost) + manas (mysl) + buddhi (smysl intuitivního vnímání)
0 symbolizuje kosmos Jagat – absolutní pole stvoření
0 je Shiva (absolutní vědomí)
8 je Shakti (síla manifestace)
1 je Yoga (jejich sjednocení)
Také symbolizují 108 reinkarnací Jiva (individuálního vědomí), které jsou třeba k seberealizaci.
108 chaker, kterými vědomí putuje do Bindu a zpět.
Základní druhy Mala:
Tulsi – Bazalka – čistí auru, harmonizuje Vatu a Kaphu, nejvhodnější k Bhakti yoze, (aktivace Anahata)
Lotus (Lakshmi Mala) – sniuje nerovnováhu Pitty, zlepšuje výslovnost, komunikaci a koncentraci, dostatek, bohatství materiální i duchovní (aktivace Mooladara a Vishuddhi)
Chandan – Sandalové dřevo – tičí a uklidňuje mysl, kultivuje pozitivitu
Sphatak – Krystal – ryzost, čistota, moc, síla, harmonizace chaker, léčba, neutralizuje negativní vlivy
Rudraksha – oko, slza Shivy- soucit, sebepoznání, kontrola mysli (aktivace Anahata a Ajna)
Shiva Shakti- Rudraksha v kombinaci s krystaly- tantrická mala sjednocení
Sumeru (Meru, Bindu) – jedna navíc, často s chocholkou, symbolizuje Shushumnu
Při užívání Maly nikdy nepřejíždějte Bindu, ale otočte ji a pokračujte zpět.
Japa Mala se nenosí na krku, nikomu se neukazuje ani nepůjčuje.
Je schovaná v pytlíku (Gomukhi- ve tvaru kraví huby), a to často i při používání (ukazovák tak trčí ven z pytlíku).
Pouze o samotě a ve vhodných energetických podmínkách lze praktikovat bez ochrany.
Přebíráme ji pravou rukou, která je tradičně u srdce opřená předloktím o hrudník.
Levá ruka v Chin Mudra v klíně. V případě závazku (Anusthana) většího počtu Mal denně se užívá závěs ruky jako při zlomenině, nebo Yoga Danda (berlička).
Ukazovák a malíček se Maly nedotýká. Kuličky přebírám směrem do dlaně pouze palcem a prostředníkem. K otočení, když dojedu k Bindu použiji i prsteník.
Při meditaci Japou musí proudit levá nosní dírka (Swara) nebo obě dvě.
Proudí-li pravá tok Swary musí být změněn.
K tomu dobře slouží Padadhirasana, jednosměrná Nadi Shodhana, nebo tradiční Yoga Danda
1/ prováděj Japu s Malou užíváním Mantry osamotě v sedě na východ nebo na sever
2/ neměň Mantru (výslovnost je důležitá, mít ji v srdci ještě důležitější)
3/ lépe méně Mal a soustředěně, než mnoho a povrchně
4/ Japu praktikuj každý den bez vyjímky. Pravidelnost je důležitější než počet.
Vážní sadhaka nejlépe 4x denně 2-5mal, nejméně ale 1×1 denně
(před usnutím, po probuzení, po obědě a po večeři)
5/ důležitý je nezúčastněný ale vědomý postoj Sakshi Bhava (pozorovatel) k oscilaci mysli, která se postupně pročistí od Mal (nečistota) a dosáhne Shanti (pokoj)
6/nepotlačuj své tendence ani myšlenky
Mantra je určena Guruem při Mantra Diksha (iniciace).
Nevybírej si Mantru, nerozumíš tomu, vyhledej Gurua.
Japě předchází koupel a osobní rituál (puja, arti), motlitba, sankalpa (vize), kirtana (opěvování Boha v různých formách), svíčka, vonné tyčinky apod. a Kaya Sthairyam – meditační technika pro stabilitu asany a Pratyaharu – zvnitřnění smyslů- zavření Navadwara- děvět bran do těla – oči, uši, nosní dírky, pusa, řitní otvor a genitálie.
Typy Japa:
1/ Baikhari- nahlas
2/ Upanshu- pohybem rtů
3/ Manas- mentálně
4/ Ajapa Japa – spontánně ze srdce- Anahata Japa
Yogashiksha Upanishad – Soham – Ajapa Gayatri- mantra spojená s dechem
Začni Baikhari a pokud postupně zvnitřňuješ pokračuj do Upanshu, pak do Manas. Ztrácíš-li vědomí, mantru zrychli nebo se vrať do hrubší úrovně.
Anusthana Japa – předsevzet určitého množství Mal denně (často spojeno s Mouna- ticho)
Purascharana Japa – závazek určitého množství Nishkama Japy (s ryze duchovním záměrem), podle množství hlásek v užité mantře se vynásobí 100 000.
např. Gayatri mantra purascharana je 2 400 000, Om Namah Shivaya 550 000 atd…
Dělám-li Om Namah Shivaya- 50 000 je pro svého Guru a 500 000 ke kultivaci své mysli. Z toho bych měl alespoň 50 000 věnovat pokoji ostatních bytostí a světa. Sadhaka je na specální stravě (satvické), nejlépe pouze ovoce, zelenina a mléko (nemyslím ze supermarketu). Měl by to stihnout do měsíce a do určité hodiny každý den.
Likhit Japa – psaná mantra
Praktikovat Manas Japa + psát pečlivě, soustředěně, v tichosti každý den.
Pro hlubší efekt doporučuji zvolit systém psaní zvrchu dolů.
Sumirani Japa – „osvicující“ s Malou 27 bez přestání po celý den
Hridaya Japa – Manas Japa s tepem např. v Kshetramech Chaker (stimulační body)
Mantra
„Mannanath Trayate Iti Mantraha“
Mannanath- proces přemýšlení, otroctví, oscilace mysli
Trayate- osvobodit uvolnit
Iti- 7. pád, skrze, čím
Mantraha- zvuková vibrace
Tajemství meditační techniky vhodné pro jiné typy sadhaka, různé maly, Gomukhi (pytlíky na ně) a tradiční přístup yogy k dispozici na www.yogashrama.cz
„Muži a ženy slézají hory, protože tam, kde hora končí, začíná nebe. Jenže nebe začíná všude tam, kde na hoře zrovna stojíme. Takže jediné, co je potřeba udělat, je skočit.“
Žárlivost je emoce vycházející z nás samých, velmi silná emoce, která může některé lidi úplně převálcovat. Nedá se ignorovat. Vybral jsem si ji záměrně jako příklad protože o něčem takovém se hodně těžko medituje. Je to tak silná energie, že vás uchvátí dávno před tím, než ji vůbec můžete začít pozorovat – v tu ránu už se vás prostě zmocnila. Člověk tedy musí aplikovat trochu rozumového zkoumání. Jakmile proniknete žárlivostí nebo jakoukoli jinou emocí, zjistíte – jak už jsem vám nejmíň tisíckrát říkal – že je to pouhá energetická událost. Na to už jste možná přišli. Jenže to vám moc nepomůže, protože je to velmi silná energetická událost. Ať už tomu budete říkat žárlivost, nebo energetická událost, pořád zůstává stejně obtížné se s tím nějak vyrovnat. Když ovšem zapojíte rozum a proniknete ještě o něco dál, můžete objevit následující:
Můžete objevit, že za žárlivostí se skrývá hlubší emoce. A tou hlubší emocí je strach. A sice strach z toho, že se vám hroutí vaše vlastní energetické pole nebo realita. Pokud jste si totiž s někým po určitý čas velmi blízcí, stane se z něj součást vaší energetické reality. Stane se součástí vaší rovnováhy v energetickém poli vesmíru, součástí určitého lokálního pole. Na počátku je vaše osobní energetické pole, potom jste tam vy a váš partner, pokud jej máte, nebo vaše rodina, žijete-li se svou rodinou, poté přichází kruh vašich přátel, po něm kruh vašich známých, za ním jde celá společnost, ve které žijete, a tak dál. Toto všechna jsou energetická pole, která vás ovlivňují. Pokud tedy někoho ztrácíte, a zejména toho nejbližšího, vaše energetické pole prochází drastickou proměnou, která vás na nějaký čas zákonitě vyvede z rovnováhy. Nevyrovnaní, v panice, ztracení, vyvedení z míry, odpojení, nenacházející klid. A právě strach, že by mohlo nastat něco takového, pak vyvolává agresivní energii žárlivosti. Žárlivost je agresivní energií. Jejím cílem je zničit toho, kdo vám odvedl partnera, nebo toho, který od vás odešel, tedy partnera samotného, nebo oba najednou, nebo celý svět, úplně všechno. Je to destruktivní energie. Destruktivní, násilná energie je však téměř vždy pouhou reakcí na energii úplně jinou. Na něco, co by vás jinak učinilo slabými, zranitelnými, ztracenými, v nouzi, s potřebou volat o pomoc, zavolat maminku nebo nejbližšího přítele, aby vás utěšili, protože se cítíte naprosto na dně. Takové pocity nemůžeme unést. Je mnohem jednodušší prožívat agresivní energii, protože tehdy se cítíme silní. Pokud se však na žárlivost podíváte zblízka, zjistíte, že pouze zakrývá strach z toho, že by mohlo být výrazně narušeno vaše energetické pole.
To je prohlédnutí. To je zralost. To je způsob, jak proniknout hlouběji do svého ega a vidět. Pokud od žárlivosti poodstoupíte a podíváte se na ni zvenčí a pozitivně, je to pro vaše ego pozitivní energie, protože jinak žárlivost s vaším egem dokáže pěkně zatočit, jak sami víte: může druhého začít obviňovat nebo se ho snažit zničit či v něm vyvolat pocit viny. Je to velmi silná energie. Jakmile se však tato energie obrátí opačným směrem a vaše ego pocítí svůj strach a svou nejistotu, začne ztrácet svou sílu. A v okamžiku, kdy ego ztrácí svou sílu, získáváte možnost jím proniknout a pochopit, co se za ním skrývá. Pochopit, že ho vůbec nepotřebujete, protože teď ho zrovna moc nemáte nebo jen malinko, a přesto pořád žijete.
Vypořádávat se se žárlivostí pomocí agresivní energie už dávno není moderní. Není to „in.“ Ponořit se do žárlivosti, projít jí ke zranitelnosti, nejistotě, labilitě toho všeho, na co se tolik upínáme a co za žádnou cenu nechceme opustit – tedy horu, horolezce, náš životní program -, v tom je budoucnost. To je nový směr. Nový muž, nová žena. Nová společnost, nový národ. Nové lidstvo. Jestliže tady máte přežít takoví, jací ve své podstatě skutečně jste, musíte se tímto směrem vydat taky.
Úryvek z knihy Umění skočit (Čtrnáctero klíčů) od Michaela Barnetta
Mantra – DŽAJA DŽAJA DÉVÍ MATA NAMAHÁ
Účel: Uctít bohyni, která je zdrojem veškerého života. Doslovně to znamená „Bohyně Matko, budiž pozdravena.“
Mytologie: Na počátku se velká Bohyně milovala se svým pánem a z jejich extatického spojení počala a porodila celý vesmír, včetně hřmících hvězd, rotujících planet a obíhajících měsíců. „Devo, miláčku“, řekla, stvořila „jsem vesmír a život v nesčetných formách.“ A potom se usmála, protože byla spokojená.
Komentář: Před 35 000 lety, kdy země začala vychládat a na pólech se začaly utvářet ledové kry, byli naši předkové vedeni šamany a knězi, kteří je učili o mystériích Matky Bohyně. Matka Bohyně byla uctívána všemi skupinami indoevropské kultury po celá tisíciletí, než vznikl patriarchát. Byla Aštartou pro Féničany, Ištarou v Babylónu, Kálí v Indii, Gaiou v Řecku, Sasové jí říkali Oštara, Norové Freya, Egypťané Isis. Byla pannou, matkou, prostitkou, čarodějnicí, vším zároveň. „Znala odvrácenou stranu měsíce jako dlaň své ruky: nakupovala tam.“ Divocí, vášniví muži byli její oddaní synové. Mudrci věděli, jak málo mohou ovlivnit vzhledem k jejím nezměrným silám. Její moudrost učila, že každá žena je ztělesněním Matky a jen výjimeční mužové se stávají duchovními vůdci. Možná je tak málo duchovních učitelek proto, protože mužové se tolik ptají na to, co ženy už dávno vědí. Naštěstí dnes znovu Matku Bohyni objevujeme, k užitku žen i mužů tohoto světa.
Pravdivý příběh: Když se má matka blížila konci svých dnů, chtěl jsem jí být nablízku, ale najednou jsem zjistil, že jsem 7000km daleko a snažím se potlačit intenzivní pocity, které mi bouřily v srdci. Tichý stín ženy, která nám dala život, se v podobě Matky vrací každému z nás. Začaly mi téct slzy z očí. Začal jsem zpívat mantru, kterou jsem předtím neznal. Má bolest se zpěvem rozpustila. Matka opustila tento svět během té nejfantastičtější bouřky, jakou jsem viděl. Vždycky uměla velkoryse odcházet.
Zdroj: Henry Marshall – Mantry, Zpěvem ke klidu a míru
Nikdo není schopen vysvětlit záhadu manter. Jejich magický zvuk léčí tělo, uklidňuje mysl, utišuje emoce a otevírá srdce. Stimulují, aktivují, motivují a omlazují. Pomáhají lidem k tanci nebo ke spánku, do smíchu nebo do pláče, při lásce nebo meditaci, ulehčují ženám těžké domácí práce a dřinu cvičení mění ve snadnou zábavu. Pomáhají zapomenout na někoho, nebo nalézt někoho jiného.
Každá mantra má specifický účel, ale všechny jsou jako něco k inspiraci a také jako výzva k připojení. Zpívejte s sebou a zažijete výhody manter na vlastní kůži.
Mýtický původ, připojený ke každé mantře, by měl podnítit vaši představivost. Nezáleží na tom, považujete-li mýty archetypální symboly moderního chaotického života, nebo za pohádky pro děti. Tím, že personifikují lidskou evoluci do božských tvorů s nadpřirozenými vlastnostmi, oslovují mýty magické dítě v každém z nás. Pamatujte – abyste zažili pravdu, nemusíte mýtům věřit.
Jak zpívat mantru, abychom se uklidnili a aby nám bylo dobře
Zpívejte hlasitě, celým srdcem. Nejlépe je zpívat zároveň s poslechem nahrávky a úplně nejlepší je to ve skupině. Docílíte tak nejsilnějších efektů, pokud se týká např. procítění vibrací. Považujte nahrávku za zpěv vaší skupiny přátel, kteří se přidali. Můžete improvizovat, nebojte se smát.
Jak mantry používat
Chcete-li vyléčit nějakou nemoc, nebo máte-li přání, po jehož vyplnění toužíte, zkuste se řídit následujícími radami:
1) Vyberte si mantru pro konkrétní účel
2) Slibte si, že budete mantru zpívat každý den. Poznámka: Tvrdí se , že 108x za sebou zazpívaná mantra denně (po čtyřicet dnů) uzamkne vibrace mantry do lidského těla a vyvolá stabilizující efekty. Vynecháte-li jednou, litujeme, musíte začít znovu. Ztratíte jen část své úzkosti.
3) Je hezké, vytvoříte-li si na začátku zpívání manter, zvláště zpíváte-li ve skupině, nějaký malý rituál. Zapalte svíčku, vonnou tyčinku, odříkejte modlitbu nebo si jen umyjte ruce a nohy.
4) Před samotným začátkem zpěvu mantry se zhluboka nadechněte a vydechněte. Můžete i vypláznout jazyk a vyloudit pár zvuků na uvolnění. Zkuste protáhnout své tělo.
5) Při zpěvu se snažte mít páteř stále rovně. Zkuste procítit vibrace mantry ve svém těle nebo v zádech, zpívejte jakoby srdcem. Nechte si zvukem naplnit břicho i hlavu. Intenzita zpěvu a procítěnost jsou podmínkou úspěšných výsledků.
6) Najděte si svůj nejlepší čas pro pravidelný zpěv. Obecně se ale doporučuje doby před východem nebo západu Slunce. Zkuste někdy zpívat na „silných“ místech, na vrcholcích hor, u řeky atd.
7) Máte-li přání a záměry, nechť jsou upřímné a čisté.
Jak mantra léčí
„Posvátný zvuk vytváří posvátné myšlenky, pocity a akce.“ Stále nevíme, jak vlastně zvuk léčí, tím méně pak víme o tom, jak zvuk, vycházející z oduševnělého vědomí ovlivňuje vědomí obyčejné. Je ale zřejmé, že stimulací nervových center mantry produkují elektro-chemické změny v celém těle. Otiskují svá vibrující poselství přímo do nervového systému. Výsledný pocit klidu a míru je nepopiratelný.
Pro zjednodušení se v tomto textu budeme držet slova „mantra.“ Původně se těmto popěvkům
2) Protože se melodie stále opakuje, brzy si na ni zvyknete a uvolníte se. To je základní podmínka úspěšného léčení. Neustálé opakování mantry obchází mentální bloky a léčení je spontánní. Budete-li mantru opakovat dlouho, začne vám zpívat v srdci. Pak si na ni vzpomenete přesně tehdy, kdy ji budete nejvíce potřebovat, ať už v okamžiku krize nebo pohody.
3) Harmonické tóny (alikvóty) vznikají přirozeně, v násobcích, jako schůdky nad základní vibrací. Pomáhají synchronizovat jemno emočně-mentální a duševní energii s vaším tělem. Umíte-li pracovat s tzv. „overtones“, harmonickými (alikvotními) tóny, zkuste si jeden nalézt a vydržet s ním po celou dobu zpěvu mantry. Také poslední tón mantry je dobrým zdrojem alikvotních tónů.
4) Rytmus mantry ovlivňuje rytmy lidského těla: srdce, dech, elektrickou aktivitu mozku atd. Naprostá většina manter je rytmicky spřízněná s rytmem uvolněného bdělého vědomí. Některé mantry vám pomohou usnout, jiné vám usnadní fyzicky náročnější aktivity, jako je např. tance, úklid, řízení auta.
5) Harmonie ovlivňuje emoce. To platí o harmonii nástrojové a vokální. Čím méně harmonie, tím klidnější hladina emocí. Člověk někdy může i usnout. Mantry hledají vibrační a molekulární „geometrii.“
6) Melodie je při snaze zvládnout mysl tím nejdůležitějším prvkem Udržuje pozornost natolik, že ztratíte pojem o čase. Místo na nemoc či trápení se soustředíte na melodii mantry a nemoc přeměníte v léčebný proces.
7) Každý nástroj má jiný účinek na lidské tělo. Nemusíte být profesionálové, abyste dokázali vychutnat zvuk tamburíny, bubnu atd. Někdy zkuste doprovázet mantru hrou na své hudební nástroje. Zvláště ve skupině si užijete spoustu legrace.
8) Forma zpěvu je určována tempem a hlasitostí, závisejícími na vaší náladě. Mantry obvykle postupně sílí, ale potom pomalu slábnou a ztišují se. Tento cyklický vzor zpěvu je ideální pro léčebné účely.
9)Záměr, úmysl je ale základem všeho. Zášť, sobectví, pomsta atd. s těmito mantrami nefungují. Chcete-li dosáhnout těch nejvyšších ctností a přejete-li ostatním jen to dobré, můžete si být jisti, že vás vesmír podpoří.
Bylo nebylo, učitel zpěvu manter se ocitl na malém vzdáleném ostrově, kde přilákal pozornost tří studentů s dobrými úmysly a špatnými vzpomínkami. Po několika měsících praxe studenti stále zpívali špatně a učitel se je rozhodl, celý zoufalý, opustit. Studenti se za ním rozeběhli a prosili ho o shovívavost. Jejich záměr byl tak čistý a upřímného srdce, že dokázali přeběhnout hladinu řeky, aniž by se namočili. Zahanbený učitel se jim poklonil a řekl:“ Velcí světci, žijte v míru. Už nemám, co bych vás naučil.“
Zdroj : Henry Marshall – Mantry, Zpěvem ke klidu a míru
I když celá praxe jógy je zaměřena na nastolení především v oblasti psychiky, existují speciální techniky zaměřené především na harmonizaci duševní oblasti. Dále jsou uvedeny některé postupy, které při správném provádění výrazně přispívají k přiblížení se stavu harmonie.
1. KOSMICKÝ TANEC
Cvičení provádíme ve stoji s mírným roznožením, paže jsou volně podél těla. V této poloze zvolna přenášíme váhu těla z jedné nohy na druhou a zároveň provádíme mírné kývavé pohyby celého těla na pravou a levou stranu. U odlehčené nohy vždy mírně zvedáme patu. Do pohybu vkládáme pouze minimální úsilí a dovolíme, aby se kývání vytvářelo samovolně, podobně jako se kývají stromy ve větru. Cvičení provádíme po dobu jedné až několika minut. Po tuto dobu se zcela oddáme příjemnému a nenásilnému kývavému pohybu. Ukončíme relaxaci v šavásaně (lehu na zádech).
2. ČAKKÍ
Toto cvičení provádíme v sukhásaně, sedu zkřižném, dvojím způsobem. V prvé části provádíme s výdechem mírný úklon celého těla vpravo, s nádechem se vracíme a s výdechem pokračujeme vlevo. Takto rytmicky, velice pomalu, přecházíme z jedné strany na druhou a vytvoříme podmínky k tomu, aby se pohyb vytvářel samovolně, téměř bez jakéhokoliv úsilí. Během cvičení se snažíme na nic nemyslet a plně prociťujeme příjemný, uklidňující pohyb.
Po 1 až 2 minutách přejdeme na druhou část, která představuje předklon k pravému kolenu (stačí náznakově) spolu s výdechem, nádech a návrat do vzpřímené polohy a s výdechem předklon ke kolenu levému (opět postačí náznakově). Tyto pohyby provádím velice jemně, tak, jak bylo popsáno v první části cvičení. Po 1 až 2 minutách ukončíme relaxací v šavásaně.
3. BRAHMA MUDRA
V základní poloze, kterou je virásana (sed na patách) nebo jiný meditační sed, se nejprve uvolníme. Potom provádíme nádech, současně přetácíme hlavu zvolna vpravo a mentálně táhle vyslovujeme hlásku „Á“. S výdechem vracíme hlavu pomalu do původní polohy a hlásku „Á“ vyslovujeme hlasitě. Stejně postupujeme při přetáčení hlavy vlevo, tentokrát však s použitím hlásky „Ě“. Pokračujeme tím, že s nádechem provádíme pomalý záklon, mentálně vyslovujeme hlásku „Ó“ a při návratu s výdechem ji vyslovujeme hlasitě. Nakonec s nádechem provádíme předklon hlavy, mentálně vyslovujeme „M“, s výdechem hlavu pomalu napřímíme a tuto hlásku vyslovujeme hlasitě. Celý postup opakujeme 3x až 7x a během cvičení se koncentrujeme na vibrace, které se vytvářejí v těle při vyslovování uvedených hlásek.
4. ÚKLON VLEVO
Toto cvičení využívá té skutečnosti, že obě poloviny lidského těla nejsou stejně disponovány. Pravá polovina těla je pozitivní, tudíž aktivnější a více činorodá. Oproti tomu strana levá, negativní, inklinuje ke klidu a určité pasivitě. Jestliže se vědomě zaměříme na prociťování levé strany těla, máme k dispozici prostředek k hlubšímu zklidnění.
Cvičení se provádí v pohodlném uvolněném sedu. Hlavu nachýlíme mírně vlevo a levou tvář položíme do dlaně levé ruky. V této poloze zavedeme jemně vědomí do celé levé poloviny těla, uvědomujeme si vnitřní pocity v této oblasti a setrváme takto 1 až 2 minuty. Při správném provádění bychom měli zjistit, že levá polovina těla nám poskytuje hlubší zklidnění a v porovnání s pravou polovinou se jeví jakoby jemnější. Dále si můžeme představit, jako bychom byli celí obsaženi pouze v levé části těla. U této představy, spojené s prociťováním levé poloviny těla, setrváme opět po dobu 1 až 2 minut. Cvičení ukončíme relaxací v poloze dítěte na levém boku nebo v lehu na zádech.
5. HODINOVÉ CIFERNÍKY
V pohodlném uvolněném sedu si asi metr před sebou ve výši ramen představíme dva větší hodinové ciferníky. Předpažíme, natažené prsty pravé ruky přiložíme na dvanáctku pravého pomyslného ciferníku a prsty ruky levé na šestku ciferníku levého. Pomalu začínáme kroužit rukama ve směru hodinových ručiček tak, že pravá ruka směřuje od dvanáctky přes trojku k šestce a levá od šestky přes devítku k dvanáctce. V tomto pomalém pohybu pokračujeme a zároveň postupně zvětšujeme průměr kruhů. Jakmile dojdeme k maximálnímu možnému průměru opisovaných kruhů, setrváme v kroužení po dráze stejného průměru a po chvíli ruce uvolněně spustíme do klína. V průběhu cvičení se koncentrujeme do celých paží a vnímáme jejich příjemný uklidňující pohyb.
Délka cvičení je zhruba 30 až 40 vteřin, nesmíme však dovolit, aby docházelo k pocitu bolesti v oblasti paží. V takovém případě je nutno volit kratší dávku. Při cvičení jsou paže sice natažené, ale jejich svalstvo je uvolněné. Po krátkém uvolnění paží můžeme celé cvičení jednou nebo dvakrát zopakovat.
6. MÁVÁNÍ KŘÍDLY
Základní polohou je uvolněný meditační sed. Ruce spojíme ve výši prsou tak, že prsty pravé a levé ruky navzájem propleteme. Předloktí jsou přibližně ve vodorovné poloze. S nádechem zvedáme lokty pomalu vzhůru a s výdechem spouštíme dolů. S dalším nádechem pokračujeme pohybem vzhůru a dále provádíme tyto plynulé pohyby paží, připomínající mávání křídel ptáka při pomalém letu. Při cvičení se soustředíme na pocity doprovázející pohyby paží. Při nádechu a pohybu vzhůru prociťujeme lehkost a vynášení těla, při pohybu dolů uvolnění. Celkem provedeme asi 10 až 12 uvedených pohybů, uvolníme ruce do klína, hlavu svěsíme na hrudník a přibližně 30 vteřin odpočíváme. Dále celé cvičení včetně uvolnění zopakujeme ještě jednou nebo dvakrát.
7. LUKOSTŘELBA
Základní polohou je stoj s širším roznožením a vytočením špiček nohou do stran. Hlavu otočíme vlevo, levou rukou držíme neviditelný luk a pravou napínáme s nádechem jeho tětivu s vloženým šípem. Během napínání vytváříme poměrně velké napětí v oblasti paží i horní poloviny těla. Po několikavteřinovém napětí, kdy míříme vlevo šikmo vzhůru, vypustíme pomyslný šíp, současně vydechneme, prociťujeme celkové uvolnění a ruce přiblížíme mírně k sobě. Tuto pomyslnou střelbu lukem opakujeme 3x na každou stranu.
Kontraindikace: cvičení není vhodné při chorobách srdce a vysokém krevním tlaku.
8. MAGIE RUKOU
Tato technika se skládá ze dvou částí. Obě provádíme v uvolněném sedu. V prvé fázi pokrčíme paže v loktech, ruce jsou asi 5 cm nad stehny, obráceny dlaněmi vzhůru. Dech je jemný a rovnoměrný. Ruce začneme pomalu zvedat až do úrovně prsou, odstraníme napětí z paží i celého těla a provádíme velice pomalé, rytmické pohyby rukou nahoru a dolů v rozsahu asi 10 cm, dlaně stále směřují vzhůru. Dovolíme, aby pohyb probíhal spontánně v rytmu dechu, s nádechem vždy vzhůru a s výdechem dolů. Soustředíme se do dlaní a po chvíli můžeme získat pocit, jako bychom na dlaních zvedali velice jemnou látku ve formě neviditelného polštářku. Pohyb rukou postupně zpomaluje, až se zcela zastaví. Během cvičení (doprovázeného správnou koncentrací) může docházet k pociťování tepla v oblasti dlaní, které se skrze paže a ramena šíří do oblasti horní poloviny páteře, případně celého hrudníku. Uvedený pohyb provádíme zhruba 1 až 2 minuty. Potom ruce necháme klesnout do klína a krátce uvolníme.
Pokračujeme tak, že paže jsou ve stejné poloze jako v předešlém případě, ruce však uvolníme v zápěstích a volně je svěsíme směrem dolů, hřbety rukou směřují vpřed. V této poloze znovu opakujeme pomalé pohyby nahoru a dolů. Koncentrace na hřbety rukou nám navodí pocit prázdného prostoru. Po chvíli přeneseme vědomí do dlaní, kde můžeme zaznamenat pocity jemného proudění energie. Pohyb zpomalujeme, až dojde ke spontánnímu zastavení. Celková doba je opět 1 až 2 minuty. Následuje uvolnění rukou, které necháme klesnout do klína.
Dále přitiskneme lokty z boku k trupu, dlaně otočíme vzhůru ve výši prsou a pohybujeme rukama pomalu ve vodorovné rovině tak, že se střídavě přibližují a vzdalují od sebe až na 20 až 30 cm. Soustředíme se na pocity tepla a energie v dlaních. Po 7 až 9 pohybech začínáme zrychlovat a zhruba 30 vteřin provádíme rychlé pohyby sem a tam s prociťováním rostoucího tepla v dlaních, případně i v pažích a v oblasti páteře. Pohyb postupně zpomalujeme a nakonec necháme ruce klesnout do klína, hřbet jedné ruky spočívá v dlani druhé, hlavu mírně předkloníme a zůstaneme 2 až 3 minuty v uvolněném sedu s pozorováním pocitů, které cvičení vyvolalo.
Druhá fáze cvičení spočívá v tom, že ruce ve výši prsou otočíme dlaněmi proti sobě. Ruce pomalu přibližujeme a vzdalujeme, koncentrujeme se do dlaní a prostoru mezi dlaněmi. Při zdařilé koncentraci procítíme mezi dlaněmi jemnou tvárnou látku nebo energii, která reaguje na pohyby rukou. Začneme si s touto jemnou látkou hrát tak, že ji stlačujeme, natahujeme, přetáčíme a různě formujeme. Pohyby rukou jsou zcela spontánní a mohou směřovat horizontálně, vertikálně nebo jakýmkoliv jiným směrem. Během cvičení bychom měli procítit hustotu energetického pole v případech, kdy jsou ruce blízko sebe, a určité zředění při větší vzdálenosti rukou. Během cvičení na nic nemyslíme a plně se oddám uvedené hře s uvědoměním se pocitů v rukou. Doba provádění je 2 až 3 minuty. Celé cvičení ukončím stejně jako první fázi.
Koncentrační a meditační techniky patří do skupiny technik mentálních. Tak jako tělesná a dechová cvičení představují velký přínos zdravotní pro oblast tělesnou, představují techniky mentální možnost zkvalitnění vlastní osobnosti v úrovni emoční a intelektuální. Tyto techniky učí nejprve pozorování a poznávání vlastních emocí i myšlenek, vedou ke zvýšené rozlišovací schopnosti v obou oblastech a nakonec přispívají k vědomému ovlivňování sféry myšlenkové i citové. Jedině člověk, který se stává pánem vlastních citů i myšlenek, může počítat s tím, že žádoucí pocity klidu, vyrovnanosti či vnitřní radostnosti budou mít v jeho nitru trvalejší charakter.
Z hlediska jakékoliv vykonávané práce představuje soustředěná mysl jeden z hlavních předpokladů úspěchů. Pouze z polohy vnitřního klidu spojeného se zaměřením mysli jediným směrem může člověk plnohodnotně vykonávat své úkoly. Pro průměrného člověka, v tomto směru netrénovaného, je většinou požadavek ovládat vlastní myšlenky příliš náročný. Přitom stálé kolotání myšlenek, jejichž přínos bývá navíc často sporadický, představuje vlastně rušivý element především při mentální činnosti. Díky nezvládnuté mysli dochází často k velkým ztrátám mentální energie a v některých případech i ke vzniku různým onemocnění, počínaje běžnou neurózou a konče jindy i celkovým psychickým zhroucením.
Vzhledem k několika uvedeným skutečnostem máme možnost lepší představy o přínosu mentálních technik, jejichž cílem vedle uvedené schopnosti vědomého ovlivňování mentální oblasti také celkové prohloubení vědomí o sobě, rozvíjení duševních schopností i zkvalitnění v oblasti morální. V souvislosti s posledně jmenovanou oblastí je nutno upozornit na závažnou skutečnost, že člověk, který současně s praktikováním mentálních technik nehodlá věnovat potřebnou pozornost otázkám morálně-etického charakteru v běžném životě, jedná v rozporu s naukou jógy a vystavuje se určitému nebezpečí. Jóga učí, že člověk nemá využívat svých schopností pouze pro vlastní sobecký prospěch, ale svým postojem přispívat k budování kvalitnějšího lidského společenství, což nepochybně úzce souvisí s oblastí morálně-etických hodnot.
Pokud se jedná o uvedené riziko, vyplývající z nerespektování základních upozornění formulovaných například jamou a nijakou, spočívá v tom, že při praktikování mentálních technik by mohlo dojít i k případnému zvýraznění negativních charakterových rysů, jestliže této otázce nebude věnována soustavná a nekompromisní pozornost.
KONCENTRACE
Při provádění koncentračních technik platí pro přípravu a prostředí v podstatě stejné zásady, které byly uvedeny u technik relaxačních. Koncentrační techniky oproti relaxačním provádíme nejčastěji v meditačním, případně běžném sedu.
BAHIR TRATAK
Tento způsob koncentrace představuje soustředění mysli na určitý vnější předmět, kterým může být například geometrický obrazec, květina nebo fotografie květiny, soška, často používaný plamen svíčky atd. Při výběru koncentračních předmětů dbáme na to, aby pocity, které vznikají při pohledu na zvolenou věc, byly příjemné nebo neutrální. Za koncentrační předmět nevolím nikdy předměty lesklé nebo zrcadlo. Vlastní cvičení spočívá v tom, že vybraný předmět umístíme zhruba vy výši očí nebo poněkud níže, na vzdálenost natažené paže. V uvolněném pohodlném sedu pozorujeme předmět způsobem, který je popsán u jednotlivých technik.
1. Na květinu
Pro tento druh koncentrace si vybereme živou květinu nebo její fotografii. Umístíme ji na vzdálenost zhruba jednoho metru tak, abychom ji při zaujetí sedu určeného pro koncentraci měli ve výši očí nebo kousek pod touto úrovní. Po předchozím uvolnění celého těla přistoupíme k vlastní koncentraci, kterou můžeme provádět několika způsoby. V každém nejprve nenásilně soustředíme pohled na květinu a dále zvolíme způsob soustředění odpovídající našim možnostem.
a) Připustíme ve svém vědomí pouze takové myšlenky, které nějakým způsobem souvisejí s danou květinou. Po určitou dobu, pro začátek postačí 3 až 5 minut, se snažíme, aby obsahem naší mysli byly pouze tyto myšlenky. Pokud zjistíme odklon v myšlení, klidně se vrátím ke zvolenému námětu.
b) Ve své mysli udržujeme pouze jednu myšlenku týkající se vybrané květiny – například „krásná červená růže“ apod.
c) Obsahem mysli se stává myšlenka vyjádřená jedním slovem, např. „růže.“
d) Díváme se na květinu, soustředíme se pouze na zrakový vjem, který již není doprovázen žádnou myšlenkou.
Stejným způsobem můžeme provádět koncentraci na jiné předměty, například sošku, vázičku, fotografii zapadajícího slunce apod.
2. Na plamen svíčky
Jedná se o velice rozšířený způsob koncentrace, který zároveň přispívá k ozdravění zraku. Zapálenou svíčku umístíme ve výši očí přibližně ve vzdálenosti natažené paže. Osoby, které nosí brýle, je pro toto cvičení odloží. V pohodlném sedu zavřeme oči, uvědomíme si a uvolníme celé tělo a po chvilce oči otevřeme. Zaměříme pohled na plamen svíčky a aniž bychom mrkali (výjimkou je případné podráždění očí), snažíme se tento obraz učinit jediným obsahem našeho vědomí. Po zhruba 1 až 2 minutách oči zavřeme. Po chvilce se nám většinou objeví mentální obraz svíčka v negativním provedení. Jakmile tento obraz začíná slábnout, otevřeme znovu oči a pokračujeme v koncentraci. Toto opakujeme několikrát v celkové době 5 až 15 minut. Cvičení ukončíme krátkým setrváním v sedu se zavřenýma očima. V průběhu tohoto cvičení dochází někdy k slzení očí, které však není na závadu, neboť touto cestou dochází k pročisťování očí. Stává-li se však slzení nepříjemným, můžeme oči na určitou dobu zavřít.
3. Na hodinky
Tato koncentrace, vhodná též pro začátečníky, představuje zároveň možnost přímého ověření doby, po kterou jsme schopni soustředění. Nemá sice smysl chtít stále dobu měřit, ale nabízí se zde jednoduchý prostředek pro orientační zjištění, v jaké délce jsme schopni svoji mysl ovldat. Pro koncentraci použijeme například náramkové hodinky s vteřinovou ručičkou. Umístíme je do také polohy a vzdálenosti, abychom na ně dobře viděli. Soustředíme se na konec vteřinové ručičky a sledujeme jejich pohyb. Nic jiného by nemělo být obsahem našeho vědomí než pohybující se konec ručičky. Zpočátku se nám to podaří jen po velice krátkou dobu a vznikne myšlenka rušící naše předsevzetí. Uvědomíme si dobu, po kterou jsme byli schopni plného soustředění a pokus můžeme několikrát zopakovat. Nesmíme však předpokládat, že při druhém nebo desátém provedení se situace ihned zlepší a nesmíme se také nechat odradit počátečním neúspěchem, za který se často pokládá několik sekund dosažené koncentrace.
4. Na ruku
Tato metoda je kombinací koncentrace na vnější předmět a na vnitřní předmět. V některém z meditačních sedů opřeme pravý loket o stehno nebo koleno pravé nohy, pravé předloktí směřuje vzhůru a dlaň pravé ruky je obrácena k obličeji. Ruka je v uvolněné poloze zhruba 30 cm od obličeje. Cvičení lze také provádět v sedu u stolu, kdy loket pravé ruky je opřen o desku stolu.
Tento způsob koncentrace má několik fází, které můžeme chápat jako jednotlivá cvičení, nebo je provádět jako celek, ve kterém zařazujeme postupně jeden způsob koncentrace za druhým.
a) Díváme se na ruku, vnímáme její tvar a po chvíli (30 až 60 vteřin) zavřeme oči. Objeví se nám pravděpodobně negativní obraz ruky. Po 30 vteřinách znovu oči otevřeme a pokračujeme v koncentraci na ruku. Tento postup opakujeme celkem 3x až 5x. Během koncentrace na ruku se oči nepohybují, to znamená, že se nezaměřujeme střídavě na jednotlivé části ruky, ale vnímáme ji jako celek.
b) Soustředíme se na ruku jako v prvém případě, ale snažíme se po několika vteřinách koncentrace proniknout vědomím do jejího vnitřního objemu, procítit teplo uvnitř ruky, při vytříbenější schopnosti koncentrace provádíme po dobu zhruba 2 až 5 minut.
c) V tomto případě se zaměříme na konečky prstů a pozorujeme jejich obrysovou linii. Po chvilce můžeme spatřit jemný bílý proužek o šířce 2 až 3 mm, který mlhavě obepíná konturu prstů. Koncentrujeme se na tento proužek a po chvíli (20 až 30 vteřin) prsty pomalu pokrčíme do dlaně. Při správné koncentraci a určitém stupni citlivosti zjistíme, že v prostoru, kde se prsty nacházely, můžeme ještě krátce pozorovat jakoby jejich světelný otisk. Cvičení opakujeme celkem 2x až 3x. Pozorované efekty při tomto druhu koncentrace vyplývají z vyzařování energie naším organismem a představují možnost přímého pozorování toho, co dnešní věda označuje jako topole nebo co jóga od pradávna pojmenovává jako jemněhmotné tělo. Úspěch této koncentrace závisí na celkové vnímavosti, citlivosti a schopnosti soustředění. V některých případech také na barevnosti pozadí a světelných podmínkách. Pro cvičení není vhodné prudké osvětlení a pokud jde o pozadí, je nejvhodnější neutrální a nevýrazné.
5. Na slunce
Tento druh koncentrace se provádí 5 až 10 minut po východu slunce nebo stejnou dobu před jeho západem. Cvičení lze provádět pouze v takových podmínkách, kde sluneční světlo při východu nebo západu není příliš prudké. V opačném případě by docházelo k nepříjemnému oslnění, ale hrozilo by také poškození zraku. Z tohoto hlediska je vhodné cvičení provádět v místech, kde horizont, na kterém slunce pozorujeme, je od nás co nejvíce vzdálen a není tvořen vysokými kopci či horami. Jestliže slunce vychází nad vysokým kopcem, který je poměrně blízko, je sluneční světlo při východu již natolik intenzivní, že cvičení nelze vůbec provádět.
Po celou dobu cvičení musí být pohled na sluneční kotouč příjemný a nesmí docházet k žádným rušivým pocitům v souvislosti s intenzitou světla. V opačném případě je nutno cvičení ukončit.
a) Koncentrace při východu slunce
V pohodlném sedu, případně i ve stoji, se zaměříme krátce před východem slunce na obzor, kde záře nebo zabarvení oblohy prozrazuje, že slunce bude vycházet. Snažíme se zcela uvolnit, odhodit všechny starosti, splynout pro danou chvíli s přírodou a spolu s ní s tichostí a pokorou očekávat příchod slunce jako zdroje života pro naši zemi. Vnímavý člověk má možnost procítit krátký okamžik spojený s objevením slunečního kotouče, kdy celá příroda ztichne a jakoby se odevzdá zdroji života. V této chvíli je i člověk blíže sám sobě, blíže pochopení souvislosti svého života s životem přírody i životem kosmu. Po vyhoupnutí slunečního kotouče nad obzor můžeme ještě pokračovat v koncentraci, pokud světlo není prudké, a oči vždy na určitou dobu (20 až 30 vteřin) zavřít. Během soustředění na slunce si uvědomíme, že přijímáme blahodárnou energii, která pro nás představuje život.
b) Koncentrace při západu slunce
Cvičení je obdobné jako předchozí. Zahajujeme je 5 až 10 minut před západem slunce a soustředíme se na sluneční kotouč nebo barvy vyvolané zapadajícím sluncem na obloze. Jako v prvním případě, i zde je důležité, aby intenzita slunečního světla byla již tak malá, že nebude působit žádné zrakové potíže. I v tomto případě koncentrace můžeme zjistit, že v okamžiku západu slunce za obzor dochází ke spontánnímu zklidnění v přírodě, které respektuje vše živé. Tento krátký okamžik i celková atmosféra západu slunce má však odlišný charakter než období kolem východu slunce. Člověk s určitou vnímavostí snadno procítí hluboký klid, který charakterizuje západ slunce v protikladu s probouzejícím se životem na úsvitu dne.
Upozornění: Ještě jednou je nutno upozornit, že koncentrace na slunce prováděná při větší intenzitě slunečního světla by mohla vážně poškodit zrakový orgán. Proto v případě silného slunečního svitu provádíme cvičení se zavřenýma očima a prociťujeme pouze proud sluneční energie. Podobně můžeme toto cvičení provádět také v případě nepříznivého počasí, kdy si se zavřenýma očima v době východu nebo západu navodíme mentální představu slunečního kotouče.
„Já jsem“
Tato meditace je podobného zaměření jako meditační technika s použitím slabiky ÓM. Svoje vědomí soustředníme pouze k prožitku skutečnosti formulované jako „Já jsem“. Tento výraz ovšem nelze chápat jako egoisticky zabarvené vyjádření vlastní existence. Je nutno jej vidět z vyššího, nadosobního pohledu v kontextu univerzálního projevu života. V tomto smyslu zahrnuje v sobě idividuální bytí, které je organickou součástí všeho živého. Formulaci opět nejprve mentálně opakujeme v rytmu, který se sám vytváří a dále setrváme u prožitku dané skutečnost bez dalších mentálních projevů.
Vnitřní mlčení
K otázce vyprázdnění mysli bylo již dřive uvedeno několik poznámek. Chápeme-li ja jako meditační cvičení, představuje toto mlčení mentální ztišení ve třech úrovních. Je to zmlknutí vjemů, zmlknutí mylšenek a zmlknutí jakéhokoliv chtění. Splnění těchto tří požadavků není jednoduché, vyžaduje dlouhodobý trénink, ale jako jediné vede k plnému prožitku vlastního, čistého, tedy ničím nerušeného vědomí. Člověk běžně zná svoje vědomí pouze zprostředkovaně, skrze určitou mentální činnost. Po ztíšení všech mentálních projevů zůstává pouze stav vědomí, který přibližuje člověka k pochopení jeho vlastní podstaty.
V pohodlném sedu, po krátkém uvolnění celého těla a případném prodýchání, se pokusíme o zastavení myšlenek. Jak již bylo uvedeno, nesmí však být použito žádného násilného potlačení a tento postoj musí být oproštěn od pocituchtít dosáhnout daného stavu. Teprve potom může dojít spontánně ke stavu, který odpovídá tomuto druhu meditace.
Slovo meditace je většinou v Evropě chápáno odlišně od významu, který mu přísluší z hlediska jógy. Meditace ve smyslu jógy tedy neznamená přemýšlení nad určitým problémem, jak se běžně chápe, ale představuje v podstatě vyšší stupeň koncentračních technik. Pro koncentrační techniky je charakteristická snaha po udržení mysli v žádoucím stavu a je nutno nastolit, i když velice jemné, ale přesto určité úsilí k tomu, aby se naše myšlenky vracely v případě jejich úniku zpět ke zvolenému předmětu. Meditace oproti tomu představuje stav mysli, kdy k rušivým myšlenkám téměř nedochází, mysl lze označit za ukázněnější, což doprovází hluboký pocit vnitřního uvolnění.
Zvládnutí meditačních technik představuje nesmírný užitek pro mentální oblast. Po fyzické námaze vyhledává člověk automaticky odočinek spojený s klidem těla. Je to přirozený projev rytmického střídání činnosti s klidem. Naše emoční a myšlenková oblast je však často namáhána mnohem výrazněji než složka tělesná, ale přesto nám chybí prostředky a schopnosti k bezprostřednímu navození klidu v těchto oblastech. Vyjma spánku, a ani zde to neplatí zcela jednoznačně, nedovede člověk vědomě zklidnit či zastavit neustálý běh myšlenek a emočních vzruchů. Proto teprve vlastní prožitek hlubokého mentálního uvolnění přináší zkušenost nesmírné blahodárnosti takových stavů pro naše vědomí.
Meditace ovšem neznamená stav mysli, který bychom označili jako tupost, malátnost, polospánek nebo stavy podobné opojení alkoholika či narkomana. Jedná se zde spolu s hlubokým uvolněním také o vystupňování rozlišovací schopnosti a bdělosti našeho vědomí.
Meditační techniky přes jejich nesmírný užitek nelze praktikovat bez přípravy, která spočívá v pečlivém a pravidelném cvičení tělesném i dechovém, ale zejména v pravidelném praktikování technik relaxačních. Teprve ten člověk, který zvládne uvolnění složky tělesné i duševní, může přistoupit k provádění technik koncentračních. Meditace je vlastně koncentrace na kvalitativně vyšším stupni. Proto je nezbytné zvládnout také metody koncentrační jako předpoklad pro úspěšné provádění meditací.
Koncentrační a meditační techniky je nutno praktikovat pod odborným vedením, to znamená ve styku se zkušeným učitelem jógy, který je schopen rozlišit skutečný postup svého svěřence od rozmanitých iluzí a představ, které si často zájemci o vyšší stupně jógy vědomě či nevědomě vytvářejí. Odborné vedení tak zaručuje, že člověk se bude moci orientovat v oblastech, kterým dříve nevěnoval patřičnou pozornost, a pochopit určité jevy, které nastávají při pronikání do podvědomé oblasti v souvislosti s praktikováním mentálních technik.
Meditační techniky se provádějí se stejnou přípravou a ve stejném prostředí jako techniky koncentrační. Každá koncentrační technika zvládnutá na určité úrovni může samovolně přecházet v meditaci. Naproti tomu snaha praktikovat meditační techniky a nezvládnout přitom celkové uvolnění nebo základní soustředění představuje pouze ztrátu času. Dále jsou uvedeny některé postupy, které bývají používány v oblasti meditačních technik.
Zpracováno podle knihy Abeceda jógy
Rozplynutí
V pohodlném uvolněném sedu si uvědomíme svět, který nás momentálně obklopuje, zařízení pokoje, stěny budovy, případně přírodní scenérii. Dále si uvědomíme sebe, vlastní tělo uprostřed okolních předmětů. Navodíme si představu, že obrysy vnějších předmětů se začínají rozplývat a vše kolem nás se pomalu rozpouští. Na místě dřívějších věcí a celého okolního prostoru zůstává jen jemná světelná energie. Dovolíme i našemu tělu, aby postupně ztrácelo svoje pevné obrysy, pomalu tálo a měnilo se rovněž v neoraničenou energii, která splývá s energií okolí. Jakmile se nám podaří nastolit přestavu smazání hranic fyzického okolí, setrvává pouze vědomí vlastního vytí, bez dalších přívlastků. V tomto stavu hlubokého uvolnění setrváme několik minut. Potom si pomalu vybavujeme okolní předměty i vlastní tělo a nakonec velice pomalu otevřeme oči. Doba provádění je 5 až 10 minut.
Vnitřní světlo
Po předchozím celkovém uvolnění se velice jemně soustředíme do středu prsou a v této úrovni se pokusíme proniknout vědomím do nitra. Zde si nastolíme představu malého světélka a nedovolíme, aby žádné jiné vlivy vstupovaly o naší mysli. Po chvíli si představíme zvětšní tohoto světélka, které září a rozléová svoji energii do okolních částí těla a nakonec do těla celého. Zdařilá představa vnitřního světla by měla být doprovázena spontánním zklidněním hladiny mysli a prožitkem hlubokého vnitřního uvolnění. Doba provádění je 5 až 10 minut.
Zdroj Abeceda jógy
V uvolněném sedu, po předchozím zklidnění, provedem několik hlubokých dechů. Velice jemně vyslovíme v duchu slabiku ÓM. Nepokračujeme hned opakováním této slabiky, ale necháme v sobě doznít její vibrace a procítit reakci našeho organismu i vědomí. Znovu vyslovíme ÓM a opět necháme v sobě doznívat. Takto pokračujeme 5 až 10 minut, přičemž by neměly zvnikat rušivé myšlenky anebo by těchto nežádoucích projevů ělo být jen minimum. Důležité je, abychom procítili mentálně vyslovenou slabiku nejen například v oblasti hrdla nebo hlavy, ale aby se nám „rozlévala“ do celého těla, a to nejen na povrchu, ale aby pronikala celý vnitřní objem. Rytmus opakování slabiky není nutno přísně dodržovat, ale nechat jej, aby se sám přirozeně vyvíjel. Po určité době provádění vzniká pocit úplného ztotožnění se s vibrací ÓM a mimo ni pro danou chvíli nic neexistuje. Již několik minut tohoto stavu přináší nesmírné hluboké zklidnění a uvolnění a působí doslova jako balzám na oblast mentální. Pokračováním v této meditaci může dojít k okamžiku, kdy vyslovovaná slabika samovolně slábně či se zcela vytrácí. V tomto okamžiku ji již znovu vědomě nevyslovujeme. Zůstává pouze hluboký klid a pociťování vlastního bytí. U člověka, který začíná praktikovat meditační techniky, nedojde zpravidla ihned k procítění všech zde uvedených aspektů této metody. Je však otázkou času a trpělivého pravidelného praktikování tohoto mentálního cvičení, kdy se bude dařit jeho provedení v plném rozsahu.
BŘECLAV 9.- 11.10. 2009 Zbavit se na chvíli hektického světského žití a myšlenkových pochodů, které nám na vnitřním klidu nepřidají, je velice očišťující záležitostí. K tomu ještě přítomnost tak průzračné bytosti, jakou je buddhistická mniška Bhikkuní Visuddhi, která jakoby i ty počasím nevlídné dny, svým bytím rozzářila.
Bodhi Břeclav uspořádal na začátku října meditační kurz. Jejich hostem byla právě tato česká mniška, která praktikuje v mnišském rouchu theravádový buddhismus již 6 let. Theraváda v překladu doslova znamená „učení starších“. Jedná se o nejpůvodnější živou formu buddhismu, která je praktikována v Thajsku, Laosu, Kambodži, Barmě a na Srí Lance. Právě tam Ctihodná tuto formu poznala, a kde i nyní žije.
Program začal v pátek večer; představením se a seznámením nás laiků s mnišskými pravidly, abychom věděli jak správně se Ctihodnou komunikovat. Byli jsme uvedeni do meditačních technik, především mettá ( meditace laskavosti a dobrotivosti ). Recitovali jsme Karaníya – mettá – sutá ( Rozprava o milující laskavosti ), v jazyce páli. Po oba dva dny jsme se touto suttou vítali a loučili. A začali se ponořovat do svého ticha.
Každé ráno jsme začali brzkou meditací. Po snídani nás Ctihodná seznámila s Dhammou (Buddhovo učení ), připravila pro nás suttu (Buddhova řeč ) a učila, jak s ní pracovat. Společně jsme si ji přečetli, poté následovala individuální práce až do oběda.
Odpoledne jsme se opět sešli a podělili se o své komentáře nebo nejasnosti k suttě, ke kterým následovalo vysvětlení právě od Ctihodné. Povídání plynulo jako voda do pozdního odpoledne, kdy proběhly meditace, v sedu a v chůzi. Vše probíhalo střídavě až do večerních hodin, s přidáním a společném přečtení další, trochu odlišné sutty.
V neděli dopoledne následovalo milé a opět velmi zajímavé povídání…O VŠEM!
Ctihodná se s námi podělila i o své životní zkušenosti.Uvědomila jsem si, jak vnitřně silný může člověk být.
Napsala bych toho určitě více, byla a stále jsem plna krásných a obohacujících dojmů, ale má to být zprávička.
Důležitá byla pro mne i přítomnost mého muže Vojty, starší dcery Lucie a mé Učitelky Andrey.
Buďte otevřeni takovým setkáním!
Sabbe sattá bhavantu sukhitattá!
Nechť všechny bytosti jsou ve svých srdcích šťastny!
Namasté
