Strach je prostor, který ještě neobjevil lásku

Strach je emoce uložená v našem pocitovém pozadí. Ovlivňuje rozhodnutí a naší aktivitu.

Postavit se strachu vyžaduje odvahu a sílu.

Práce se strachem uvnitř nás je práce s energiemi, to však vyžaduje delší praxi.

A proto: prozkoumejte strach nejdříve uvnitř sebe, i když ho vnímáme snadněji u druhých než u sebe. Podíváte li se na své partnery a uvidíte v nich nějaké místo, kde jsou uzavřeni nebo mají strach – není to náhodou odraz vašeho vnitřního prostoru, který potřebuje více lásky.

Je snazší vidět něco na druhých, než li v sobě. Proto se často setkáváme s lidmi, kteří nám ukazují to, co se sami učíme. Proto nás někdo tak fascinuje – přitahuje, ať jsou to jeho dobré či špatné vlastnosti nebo nám vadí něco, co často kritizujeme.

Strach také často pramení z myšlenkových vzorců. Vidíme všeobecně rozšířené myšlenky, které nám říkají, že nejsme dost dobří a že nebudeme li se mít na pozoru – dopadneme špatně.

Těmito masovými myšlenkovými proudy jsme často všichni unášeni. Strach se projevuje v našich silně sebekritických myšlenkách – jsme plni strachu ze zklamání.

Strach se rozpouští ve světle vědomí. Láska je jako teplé slunce a má možnost rozpustit jakoukoliv bariéru bolesti. Strach se jako pára v její záři vypaří.

Když něco soudíme, či posuzujeme či snad kritizujeme, jsme často vystaveni zpětné energii těch druhých – přitahujeme si na sebe tuto negativní energii prostřednictvím svých vlastních myšlenek.

To co na ostatních lidech vidíme, budeme prožívat také v našem vztahu, jelikož vše na co se zaměříme a formou jakou jsme se zaměřili – nám přivodí zpětnou energii.

Spojme se se svou milující a jemnou částí, s naším jemným a moudrým já, které nás vždy spojí s vnitřní láskou a tak nás zbaví vlastního strachu.

Když vnímáme mezi sebou a druhým člověkem dusno, či bloky, je to znamení, že jsme zablokovali sami v sobě to naše lepší a jemnější já. Jakýkoli projev lásky – nás vždy jen posílí a zbaví strachu.

Jak jinak se naučit lásce, než li se postavit všem svým zvykům a životním situacím, v nichž své srdce uzavíráme.

Kdykoli se přistihneme, že své srdce zavíráme, nemáme možnost změnit návykové vzorce a tak překonat své vybudované strachy.

Jakýkoliv problém můžeme vždy řešit s láskou, která nám bude pomocníkem zbavit se strachu.

Možná vyhledáváme raději situace a lidi, kteří jsou tzv.beproblémoví, kteří nás tím pádem nepostaví před výzvu. Jenže situace a lidé, kteří nás nikdy nepostaví před výzvu zůstat otevření a milující – nám neumožní zjistit, na kolik jsme vnitřně rezistentní a schopní čelit všem, byť negativním emocím, beze strachu a láskyplně.

Naše srdce se vždy zabývá důvěrou, otevíráním se a dosahováním nových úrovní přijetí a pochopení druhých skrze rozličné situace.

Cokoliv dáme druhým – je zároveň v řádu energií – darem pro nás.

Om šántí šántí šántí Andreajoga

Komentáře (0)