Festival Evolution 2017
Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Koncentrační techniky- BAHIR TRATAK

Koncentrační a meditační techniky patří do skupiny technik mentálních. Tak jako tělesná a dechová cvičení představují velký přínos zdravotní pro oblast tělesnou, představují techniky mentální možnost zkvalitnění vlastní osobnosti v úrovni emoční a intelektuální. Tyto techniky učí nejprve pozorování a poznávání vlastních emocí i myšlenek, vedou ke zvýšené rozlišovací schopnosti v obou oblastech a nakonec přispívají k vědomému ovlivňování sféry myšlenkové i citové. Jedině člověk, který se stává pánem vlastních citů i myšlenek, může počítat s tím, že žádoucí pocity klidu, vyrovnanosti či vnitřní radostnosti budou mít v jeho nitru trvalejší charakter.

Z hlediska jakékoliv vykonávané práce představuje soustředěná mysl jeden z hlavních předpokladů úspěchů. Pouze z polohy vnitřního klidu spojeného se zaměřením mysli jediným směrem může člověk plnohodnotně vykonávat své úkoly. Pro průměrného člověka, v tomto směru netrénovaného, je většinou požadavek ovládat vlastní myšlenky příliš náročný. Přitom stálé kolotání myšlenek, jejichž přínos bývá navíc často sporadický, představuje vlastně rušivý element především při mentální činnosti. Díky nezvládnuté mysli dochází často k velkým ztrátám mentální energie a v některých případech i ke vzniku různým onemocnění, počínaje běžnou neurózou a konče jindy i celkovým psychickým zhroucením.

Vzhledem k několika uvedeným skutečnostem máme možnost lepší představy o přínosu mentálních technik, jejichž cílem vedle uvedené schopnosti vědomého ovlivňování mentální oblasti také celkové prohloubení vědomí o sobě, rozvíjení duševních schopností i zkvalitnění v oblasti morální. V souvislosti s posledně jmenovanou oblastí je nutno upozornit na závažnou skutečnost, že člověk, který současně s praktikováním mentálních technik nehodlá věnovat potřebnou pozornost otázkám morálně-etického charakteru v běžném životě, jedná v rozporu s naukou jógy a vystavuje se určitému nebezpečí. Jóga učí, že člověk nemá využívat svých schopností pouze pro vlastní sobecký prospěch, ale svým postojem přispívat k budování kvalitnějšího lidského společenství, což nepochybně úzce souvisí s oblastí morálně-etických hodnot.

Pokud se jedná o uvedené riziko, vyplývající z nerespektování základních upozornění formulovaných například jamou a nijakou, spočívá v tom, že při praktikování mentálních technik by mohlo dojít i k případnému zvýraznění negativních charakterových rysů, jestliže této otázce nebude věnována soustavná a nekompromisní pozornost.

KONCENTRACE

Při provádění koncentračních technik platí pro přípravu a prostředí v podstatě stejné zásady, které byly uvedeny u technik relaxačních. Koncentrační techniky oproti relaxačním provádíme nejčastěji v meditačním, případně běžném sedu.

BAHIR TRATAK

Tento způsob koncentrace představuje soustředění mysli na určitý vnější předmět, kterým může být například geometrický obrazec, květina nebo fotografie květiny, soška, často používaný plamen svíčky atd. Při výběru koncentračních předmětů dbáme na to, aby pocity, které vznikají při pohledu na zvolenou věc, byly příjemné nebo neutrální. Za koncentrační předmět nevolím nikdy předměty lesklé nebo zrcadlo. Vlastní cvičení spočívá v tom, že vybraný předmět umístíme zhruba vy výši očí nebo poněkud níže, na vzdálenost natažené paže. V uvolněném pohodlném sedu pozorujeme předmět způsobem, který je popsán u jednotlivých technik.

1. Na květinu

Pro tento druh koncentrace si vybereme živou květinu nebo její fotografii. Umístíme ji na vzdálenost zhruba jednoho metru tak, abychom ji při zaujetí sedu určeného pro koncentraci měli ve výši očí nebo kousek pod touto úrovní. Po předchozím uvolnění celého těla přistoupíme k vlastní koncentraci, kterou můžeme provádět několika způsoby. V každém nejprve nenásilně soustředíme pohled na květinu a dále zvolíme způsob soustředění odpovídající našim možnostem.

a) Připustíme ve svém vědomí pouze takové myšlenky, které nějakým způsobem souvisejí s danou květinou. Po určitou dobu, pro začátek postačí 3 až 5 minut, se snažíme, aby obsahem naší mysli byly pouze tyto myšlenky. Pokud zjistíme odklon v myšlení, klidně se vrátím ke zvolenému námětu.

b) Ve své mysli udržujeme pouze jednu myšlenku týkající se vybrané květiny – například „krásná červená růže“ apod.

c) Obsahem mysli se stává myšlenka vyjádřená jedním slovem, např. „růže.“

d) Díváme se na květinu, soustředíme se pouze na zrakový vjem, který již není doprovázen žádnou myšlenkou.

Stejným způsobem můžeme provádět koncentraci na jiné předměty, například sošku, vázičku, fotografii zapadajícího slunce apod.

2. Na plamen svíčky

Jedná se o velice rozšířený způsob koncentrace, který zároveň přispívá k ozdravění zraku. Zapálenou svíčku umístíme ve výši očí přibližně ve vzdálenosti natažené paže. Osoby, které nosí brýle, je pro toto cvičení odloží. V pohodlném sedu zavřeme oči, uvědomíme si a uvolníme celé tělo a po chvilce oči otevřeme. Zaměříme pohled na plamen svíčky a aniž bychom mrkali (výjimkou je případné podráždění očí), snažíme se tento obraz učinit jediným obsahem našeho vědomí. Po zhruba 1 až 2 minutách oči zavřeme. Po chvilce se nám většinou objeví mentální obraz svíčka v negativním provedení. Jakmile tento obraz začíná slábnout, otevřeme znovu oči a pokračujeme v koncentraci. Toto opakujeme několikrát v celkové době 5 až 15 minut. Cvičení ukončíme krátkým setrváním v sedu se zavřenýma očima. V průběhu tohoto cvičení dochází někdy k slzení očí, které však není na závadu, neboť touto cestou dochází k pročisťování očí. Stává-li se však slzení nepříjemným, můžeme oči na určitou dobu zavřít.

3. Na hodinky

Tato koncentrace, vhodná též pro začátečníky, představuje zároveň možnost přímého ověření doby, po kterou jsme schopni soustředění. Nemá sice smysl chtít stále dobu měřit, ale nabízí se zde jednoduchý prostředek pro orientační zjištění, v jaké délce jsme schopni svoji mysl ovldat. Pro koncentraci použijeme například náramkové hodinky s vteřinovou ručičkou. Umístíme je do také polohy a vzdálenosti, abychom na ně dobře viděli. Soustředíme se na konec vteřinové ručičky a sledujeme jejich pohyb. Nic jiného by nemělo být obsahem našeho vědomí než pohybující se konec ručičky. Zpočátku se nám to podaří jen po velice krátkou dobu a vznikne myšlenka rušící naše předsevzetí. Uvědomíme si dobu, po kterou jsme byli schopni plného soustředění a pokus můžeme několikrát zopakovat. Nesmíme však předpokládat, že při druhém nebo desátém provedení se situace ihned zlepší a nesmíme se také nechat odradit počátečním neúspěchem, za který se často pokládá několik sekund dosažené koncentrace.

4. Na ruku

Tato metoda je kombinací koncentrace na vnější předmět a na vnitřní předmět. V některém z meditačních sedů opřeme pravý loket o stehno nebo koleno pravé nohy, pravé předloktí směřuje vzhůru a dlaň pravé ruky je obrácena k obličeji. Ruka je v uvolněné poloze zhruba 30 cm od obličeje. Cvičení lze také provádět v sedu u stolu, kdy loket pravé ruky je opřen o desku stolu.

Tento způsob koncentrace má několik fází, které můžeme chápat jako jednotlivá cvičení, nebo je provádět jako celek, ve kterém zařazujeme postupně jeden způsob koncentrace za druhým.

a) Díváme se na ruku, vnímáme její tvar a po chvíli (30 až 60 vteřin) zavřeme oči. Objeví se nám pravděpodobně negativní obraz ruky. Po 30 vteřinách znovu oči otevřeme a pokračujeme v koncentraci na ruku. Tento postup opakujeme celkem 3x až 5x. Během koncentrace na ruku se oči nepohybují, to znamená, že se nezaměřujeme střídavě na jednotlivé části ruky, ale vnímáme ji jako celek.

b) Soustředíme se na ruku jako v prvém případě, ale snažíme se po několika vteřinách koncentrace proniknout vědomím do jejího vnitřního objemu, procítit teplo uvnitř ruky, při vytříbenější schopnosti koncentrace provádíme po dobu zhruba 2 až 5 minut.

c) V tomto případě se zaměříme na konečky prstů a pozorujeme jejich obrysovou linii. Po chvilce můžeme spatřit jemný bílý proužek o šířce 2 až 3 mm, který mlhavě obepíná konturu prstů. Koncentrujeme se na tento proužek a po chvíli (20 až 30 vteřin) prsty pomalu pokrčíme do dlaně. Při správné koncentraci a určitém stupni citlivosti zjistíme, že v prostoru, kde se prsty nacházely, můžeme ještě krátce pozorovat jakoby jejich světelný otisk. Cvičení opakujeme celkem 2x až 3x. Pozorované efekty při tomto druhu koncentrace vyplývají z vyzařování energie naším organismem a představují možnost přímého pozorování toho, co dnešní věda označuje jako topole nebo co jóga od pradávna pojmenovává jako jemněhmotné tělo. Úspěch této koncentrace závisí na celkové vnímavosti, citlivosti a schopnosti soustředění. V některých případech také na barevnosti pozadí a světelných podmínkách. Pro cvičení není vhodné prudké osvětlení a pokud jde o pozadí, je nejvhodnější neutrální a nevýrazné.

5. Na slunce

Tento druh koncentrace se provádí 5 až 10 minut po východu slunce nebo stejnou dobu před jeho západem. Cvičení lze provádět pouze v takových podmínkách, kde sluneční světlo při východu nebo západu není příliš prudké. V opačném případě by docházelo k nepříjemnému oslnění, ale hrozilo by také poškození zraku. Z tohoto hlediska je vhodné cvičení provádět v místech, kde horizont, na kterém slunce pozorujeme, je od nás co nejvíce vzdálen a není tvořen vysokými kopci či horami. Jestliže slunce vychází nad vysokým kopcem, který je poměrně blízko, je sluneční světlo při východu již natolik intenzivní, že cvičení nelze vůbec provádět.

Po celou dobu cvičení musí být pohled na sluneční kotouč příjemný a nesmí docházet k žádným rušivým pocitům v souvislosti s intenzitou světla. V opačném případě je nutno cvičení ukončit.

a) Koncentrace při východu slunce

V pohodlném sedu, případně i ve stoji, se zaměříme krátce před východem slunce na obzor, kde záře nebo zabarvení oblohy prozrazuje, že slunce bude vycházet. Snažíme se zcela uvolnit, odhodit všechny starosti, splynout pro danou chvíli s přírodou a spolu s ní s tichostí a pokorou očekávat příchod slunce jako zdroje života pro naši zemi. Vnímavý člověk má možnost procítit krátký okamžik spojený s objevením slunečního kotouče, kdy celá příroda ztichne a jakoby se odevzdá zdroji života. V této chvíli je i člověk blíže sám sobě, blíže pochopení souvislosti svého života s životem přírody i životem kosmu. Po vyhoupnutí slunečního kotouče nad obzor můžeme ještě pokračovat v koncentraci, pokud světlo není prudké, a oči vždy na určitou dobu (20 až 30 vteřin) zavřít. Během soustředění na slunce si uvědomíme, že přijímáme blahodárnou energii, která pro nás představuje život.

b) Koncentrace při západu slunce

Cvičení je obdobné jako předchozí. Zahajujeme je 5 až 10 minut před západem slunce a soustředíme se na sluneční kotouč nebo barvy vyvolané zapadajícím sluncem na obloze. Jako v prvním případě, i zde je důležité, aby intenzita slunečního světla byla již tak malá, že nebude působit žádné zrakové potíže. I v tomto případě koncentrace můžeme zjistit, že v okamžiku západu slunce za obzor dochází ke spontánnímu zklidnění v přírodě, které respektuje vše živé. Tento krátký okamžik i celková atmosféra západu slunce má však odlišný charakter než období kolem východu slunce. Člověk s určitou vnímavostí snadno procítí hluboký klid, který charakterizuje západ slunce v protikladu s probouzejícím se životem na úsvitu dne.

Upozornění: Ještě jednou je nutno upozornit, že koncentrace na slunce prováděná při větší intenzitě slunečního světla by mohla vážně poškodit zrakový orgán. Proto v případě silného slunečního svitu provádíme cvičení se zavřenýma očima a prociťujeme pouze proud sluneční energie. Podobně můžeme toto cvičení provádět také v případě nepříznivého počasí, kdy si se zavřenýma očima v době východu nebo západu navodíme mentální představu slunečního kotouče.

Komentáře (0)
Margit Slimáková

09.01.2010 - 13:36

, ,

Načíst další
Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám

To nejlepší ze světa jógy
1x měsíčně
do Vašeho emailu