pavel hub březen
Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Vegetariánství, makrobiotika a zdraví

Na svých přednáškách a nejrůznějších povídáních s rodiči často dostávám dotazy na prospěšnost či rizika alternativních výživových směrů, a také srovnání vegetariánství a makrobiotiky. Ve svém článku nechci komentovat několik případů makrobiotických dětí s deficitem železa, energie či bílkovin anebo vegetariánských dětí s údajně nižším příjmem vápníku. Vše lze dělat špatně, včetně makrobiotiky a vegetariánství. A je běžné, že určitá část lékařů se cíleně soustřeďuje na vyhledávání takovýchto výjimek a jejich následnou negativní publicitu namísto soustředění se na katastrofálně vysoké procento tzv. degenerativních onemocnění běžné populace, jenž jsou jednoznačně podporovány dnes „normální“ nevhodnou stravou.

Nechci také komentovat „rádoby vegetariány“ s jídelníčkem postaveným na buchtách, hranolkách a sýrech obdobně jako „fanatické makrobiotiky“ odmítající i ovoce a netolerantně napadající jakýkoliv jiný stravovací způsob, včetně názorů dalších makrobiotiků, než je právě ten jejich.

V následujících řádcích jsem se snažila s využitím vlastních profesních a osobních zkušeností i celé řady odborné literatury popsat základní charakteristiky obou směrů, z nejrůznějších pohledů od historie jejich vzniku až po dostupné lékařské studie. Z uvedeného vyplývá shoda obou směrů v mnohých otázkách, ale i jasné rozdílnosti v jiných tématech.

Vegetariánství v heslech

Charakteristika stravy: „plant based diet“ (strava s převahou rostlinných zdrojů), přirozené potraviny, lokální potraviny

Důvody: zdravotní, ekologické, filosofické, etické, náboženské a ekonomické

Základní potraviny: obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy a semínka

Konzumace možná: mléko a mléčné výrobky, vejce, med

Odmítání: maso, ryby, mléko a mléčné výrobky, vejce, med (v závislosti na druhu vegetariánské stravy)

Technologické úpravy: přednost čerstvá a přirozená, minimálně průmyslově upravovaná strava, klíčení, kvašení, odšťavňování, napařování, vaření, pečení,…

Historie: tisíce let starý výživový systém stále s miliony stoupenců po celém světě (například jen ve Velké Británii žijí podle odhadů 2 a 3 miliony vegetariánů).

Významní zástupci v historii (velice stručný výběr): filosofové jako Sokrates, Hippokrates a Plato, umělci Leonardo da Vinci, Voltaire, Franz Kafka nebo Vincent van Gogh, vědci jako Albert Einstein, Nikola Tesla, Thomas Alva Edison a Charles Darwin, vůdci jako Mahatma Gandhi, Abraham Lincoln a tibetský Dalai Lama, z moderních velikánů jsou to např,. Steve Jobs, zakladatel společnosti Apple Computers, tenistka Martina Navrátilová, zpěváci Paul McCartney a Bob Marley, umělci Richard Gere, Kim Basinger a Demi Moore.

Součastní významní propagátoři z řad medicíny: Dr. Collin Campbell (vegetarián a autor „The China Study“, doposud největší výživová epidemiologická studie na světě), PCRM (Physicians Comittee for Responsible Medicine, nezisková více jak 20 let fungující lékařská organizace v USA), Dr. Dean Ornish (vegetarián a autor celosvětově známé studie „The Lifestlyle Heart Trial“, která jaké první dokázala reverzibilitu srdečně cévního onemocnění pomocí nízkotučné vegetariánské stravy).

Vegetariánství a zdraví

Dnes už tisíce studií na vegetariánech, které se převážně shodují ve výživové adekvátnosti vegetariánství a jeho mnoha výhodách v prevenci i terapii těch nejběžnějších degenerativních onemocněních, která jsou nejčastějšímu příčinami nemocnosti i úmrtnosti v západních zemích.

Příklady postoje a studií významných zdravotnických organizací:

· American Dietetic Association považuje vegetariánství za výživově odpovídající stravování, které je zdravotně přínosné v prevenci a terapii chronických onemocnění.

· Jednotlivé studie potvrzují nižší výskyt srdečně cévních onemocnění, hypertenze, obezity, diabetu, některých druhů rakoviny (zejména reproduktivního a trávícího systému), onemocnění střev a žaludku, žlučníkových a ledvinných kamenů a osteoporózy u vegetariánů. Studie srovnávající odpovídající dvojice vegetariánů a nevegetariánů zjistila, že vegetariáni navštěvují o 22% méně lékařská zařízení a v odpovídajícím poměru jsou i méně častěji léčeni v nemocnicích.

· Úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční je u vegetariánů pravidelně o více než 50% nižší, úmrtnost na mozkovou mrtvici více než o 40% nižší. Úmrtnost na rakovinu ve srovnání s konzumenty masa o 39% nižší.

· Studie 23.000 vegetariánů, Adventistů sedmého dne, zjistila úmrtnost na rakovinné onemocnění nesouvisející s kouřením a příjmem alkoholu o 50-70% nižší ve srovnání s běžnou populací.

· Většina odborných studií dnes naznačuje, že výživa se základem v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině, ořeších a ovoci, s vyloučením masa a dalších potravin živočišného původu s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, společně s pravidelným pohybovým režimem je spjata s nižší hladinou krevního cholesterolu, nižším krevním tlakem, nižším výskytem obezity a s tím souvisejícím nižším výskytem srdečně cévních onemocnění, mozkové mrtvice, diabetu, rakoviny a mortality celkově.

· The World Cancer Research (mezinárodní výzkum rakoviny) doporučuje zvýšení příjmu ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin jako základ prevence vzniku rakovinných onemocnění.

· Více než 200 lékařských studií potvrdilo ochranné, protirakovinné působení pravidelného příjmu ovoce a zeleniny. Mezi druhy s prokázaným protirakovinným působeným patří např. brokolice, růžičková kapusta, mrkve, petržel, citrusy, rajčata, hrozny, „berries“, sójové boby, lněná semínka a ořechy, česnek, zázvor, rozmarýna, tymián, šalvěj a bazalka.

· Hodnocení vegetariánství ze studie University v Giesenu a Výzkumného centra rakoviny v Heidelbergu v Německu je také jednoznačné: Výsledky jsou pro vegetariány jasně pozitivní. Vegetariáni maji mnohem zdravotně výhodnější hodnoty krevního tlaku, tělesné hmotnosti, krevních tuků i kyseliny močové (odpadní produkt bílkovin zatěžující ledviny). Ve srovnání s nevegetariány je u vegetariánů i nižší celková nemocnost a naopak vyšší průměrná délka života. Úmrtnost u vegetariánů byla o 20% nižší a úmrtnost na rakovinná onemocnění až o 40% nižší při srovnávání s konzumenty běžné masité stravy. Závěr zprávy: vegetariánská strava je vhodná a doporučenihodná, studie nezjistila žádné výživové deficity.

· Lékařské studie opakovaně potvrdili účinnost vegetariánské stravy v terapii revmatoidní artritídy a dalších revmatických onemocnění.

Výhody vegetariánství:

· Významný zdravotní přínos potvrzenými mnohými klinickými studiemi

· Snadná a rychlá příprava jídel

· Široký sortiment potravin i vhodných technologických úprav

Nevýhody:

· Mohou být potíže se stravováním mimo domov, a to zejména u nás, v zahraničí je naopak vegetariánství poměrně běžné

· Riziko přejídání se mléčnými výrobky a sladkostmi

Makrobiotika v heslech

Charakteristika stravy: „plant based diet“ (strava s převahou rostlinných zdrojů), přirozené potraviny, striktní vymezení vhodných a nevhodných potravin, některé domácí a některé z dovozu

Důvody: zdravotní, „energetické“

Základní potraviny: celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a semínka

Konzumace možná: ryby, ořechy a ovoce

Odmítání: maso, mléko, vejce, tropické ovoce, ořechy, med, ovocné a zeleninové šťávy, klíčky, bylinkové čaje, některé druhy zeleniny jako brambory, rajčata, lilky, papriky, chřest, špenát, červená řepa, avokáda, (vše v závislosti na míře restriktivnosti dodržovaného směru).

Technologické úpravy: přednost tepelně upravovaná strava, kvašení, napařování, dlouhé vaření. Naopak se nedoporučuje odšťavňování, klíčení a pečení.

Historie: několik desítek let starý výživový systém. Základy současné makrobiotiky se popisují okolo roku 1920 a jsou spjaty s George Ohsawou, který hlásal své vyléčení pomocí konzumace hnědé rýže, miso polévky a mořských řas. V roce 1960 se se Georges Ohsawa přestěhoval do Bostonu, USA a maktrobiotiku dále šíří jeho žák Michio Kushi. Samotná makrobiotika je poměrně nový výživový směr, ale její základ, učení o rovnováze jin a jang energií, je zásadní součástí dávné čínské medicíny.

Významní propagátoři: Georges Ohsawa a Michio Kushi

Makrobiotika a zdraví

Podstatně kratší době praktikování a menšímu počtu zástupců odpovídá i velice malý počet lékařských studií.

· Je předpoklad, že makrobiotika stejně jako vegetariánství díky omezení živočišných zdrojů potravin významně snižuje výskyt srdečně cévních onemocnění.

· Makrobiotika je často jejími stoupenci navrhována při terapii rakoviny. Výsledky lékařských studií k tomuto bodu jsou, ale smíšené a nepřesvědčivé. Celkově existuje pouze minimální evidence efektivnosti makrobiotické diety (zde mám na mysli klinické studie, včetně kontrolních skupin, které byly uznány a publikovány v mezinárodních lékařských časopisech, podobně jako proběhly u vegetariánů) v terapii rakoviny s výjimkou individuálních případů. Mnoho z takovýchto jednotlivých pacientů mluvících o „zázračném vyléčení makrobiotikou“, např. současně přijímalo konvenční lékařskou terapii a proto nemohou dokazovat terapii rakoviny makrobiotickou stravou.

· Je skutečností, že makrobiotika podporuje hormonální změny nevýhodné pro rozvoj rakoviny prsu (pozitivní je např. konzumace genisteinu ve fermentovaných produktech ze sójových bobů), ale doposud nejsou dostatečná data z klinických studií, která by umožnila konkrétní doporučení.

· Vyjádření American Cancer Sociaty je jednoznačné: po prostudování literatury a dalších dostupných zdrojů zabírajících se makrobiotickou stravou a rakovinou nebyla nalezena žádná evidence o užitečnosti této diety v terapii rakoviny. Naše společnost varuje před použitím makrobiotiky coby jediné anebo výhradní možnosti terapie rakoviny.

· Mimo snížená rizika srdečně cévních onemocnění a individuálních zprávách o terapii rakoviny jsou ostatní možné další výhody makrobiotiky považovány za doposud odborně nepodložené. Naopak existuje celá řada studií, která varuje před riziky deficitu energie, bílkovin, některých vitamínů a minerálních látek u makrobiotiků. Například American Medical Association a American Academy of Pediatrics odsuzuje restriktivní makrobiotiku pro její nutriční nedostatečnost, kterou spojuje s rizikem vzniku anémie, nedostatečného příjmu vápníku, tekutin, bílkovin a dalším formám malnutrice. Je pravda, že velké množství z těchto prací, které proběhly zejména v Holandsku a USA patří k těm starším studiím, kdy makrobiotika doporučovala striktnější režim postavený výhradně na konzumaci celozrnné rýže a vařené zeleniny a i díky nepříznivým výsledkům takovýchto studií se modernější makrobiotická doporučení upravovala směrem k větší rozmanitosti konzumované stravy.

Výhody makrobiotiky:

· Zdravotní přínos

Nevýhody:

· Časově i vědomostně náročná příprava potravin

· Omezený výběr potravin a vhodných technologických úprav

· Velké potíže se stravováním mimo domov

· Při následování striktnějších makrobiotických doporučování (zejména dřívě běžněji propagované) riziko vzniku závažných výživových deficitů, a to zejména u dětí

Příkladové jídelníčky

Samozřejmě si uvědomuji, že následující jídelníčky jsou zevšeobecňující a určitě existují mnohé běžně se stravující rodiny s podstatně vhodnější stravou, a tyto prosím o prominutí. Při tvorbě jídelníčku jsem vycházela z těch nejběžnějších příkladů, se kterými se v praxi u jednotlivých skupin setkávám.

Běžná strava

Snídaně: rohlík, máslo, marmeláda anebo salám, ovocný čaj s cukrem

Svačina: tatranka

Oběd: bramborová kaše s masem, zákusek,

Svačina: jablko

Večeře: těstoviny s hotovou omáčkou a sýrem (často „vylepšené“ masem), bramborové chipsy

Obvyklé dezerty: zákusky a sušenky z bílé mouky, plné cukrů a ztužených tuků

Obvyklé nápoje: ovocné čaje s cukrem, voda, sladké limonády

Vegetariánství

Snídaně: ovesné vločky s nastrouhaným jablkem a rozinkami, dochucené bílým jogurtem a čerstvým ovocem, neslazený bylinkový čaj

Svačina: celozrnné chlebíky se zeleninou

Oběd: zapečené brambory se šlupkou a zeleninovým salátem

Svačina: sušené nebo čerstvé ovoce s oříšky

Večeře: celozrnné těstoviny s domácí rajčatovo-bylinkovou omáčkou a popř. i sýrem, zelený čaj

Obvyklé dezerty: nejrůznější celozrnné koláče s ovocem, mákem, tvarohem, nebo ořechy, tvarohové, tofu anebo ovocné dezerty a poháry

Obvyklé nápoje: neslazené bylinkové čaje, voda, ředěné ovocné a zeleninové šťávy, obilné kávy, ovocné čaje

Makrobiotika (většinou doporučuje jíst pouze 3x denně)

Snídaně: jáhlovo zeleninová kaše na slano zdobená opraženými dýovými semínky, kukicha čaj

Oběd: rizoto z celozrnné rýže s čočkou, zeleninou a přílohou z pickles (kvašená zelenina)

Večeře: miso polévka se zeleninou, káva z praženého obilí

Obvyklé dezerty: jáhlová bábovka se zeleninou zastudena, rýžové krémy se sladěnkou

Obvyklé nápoje: (kukicha, bancha) čaje z větviček a lístků čajovníku, obilné kávy

Závěr

Oba výživové směry správně praktikované jsou dle mne podstatně zdravotně prospěšnější než dnes běžná „moderní“ strava založená na uměle upravovaných a koncentrovaných polotovarech, fast food, přebytku masa a živočišných bílkovin celkově, energie, cukrech a hromadách příchutí, barviv, sladidel,…

Za základ správného praktikování těchto směrů považuji slušné teoretické znalosti a praktické zkušenosti stejně jako i nezbytnou toleranci a nadhled. Zejména u rodin s dětmi doporučuji spíše rozumné zdravé stravování bez extrémů, které by dítě zcela vyřadili z kolektivu jeho kamarádů. Psychická pohoda je často důležitější než přesné složení oběda. Každý extrémismus škodí jak jednotlivci tak v konečném důsledku i celému směru, protože od tohoto případné zájemce více odrazuje než zaujme.

Komentáře (0)
Redakce
Redakce

YogaPoint je jógový rozcestník, jehož záměrem je informovat a inspirovat. Je pro všechny, kteří se zajímají o jógu a s ní spojená témata, bez ohledu na styl, zdatnost, věk a místo. Nejen pro jogíny, ale i pro ty, kteří chtějí s jógou teprve začít.

24.09.2009 - 11:32

,

Načíst další
Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář


Time limit is exhausted. Please reload the CAPTCHA.

Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám

To nejlepší ze světa jógy
1x měsíčně
do Vašeho emailu