Přihlášení

Přihlášení

Zapomněl/a jste heslo? Registrace nového uživatele
YogaPoint.cz

Reflexní terapie je naše životní láska

Večerní kurzy a víkendové semináře reflexní terapie nabízejí v Domě osobního rozvoje MAITREA manželé Patakyovi. Beata a Július Patakyovi jsou manželé 32 let. Přestože jsou slovenské národnosti, již 22 let žijí v Čechách – v současné době v těsné blízkosti Prahy. Nejsou však jen životní partneři, již mnoho let jsou i profesní spolupracovníci a kolegové – jejich profesí a životní náplní je reflexní terapie (RT).

Osobně se s nimi a s „Technologií Patakyových“ setkalo už několik členů mojí rodiny babičkou počínaje a dcerou konče a zprostředkovaně vlastně všichni, protože můj mamžel absolvoval jejich kurzy v Domě osobního rozvoje MAITREA a reflexní terapie ho nadchla, takže si jeho péči velmi užíváme. Životní příběh Beáty a Júlia nepostrádá dramatická místa, ale je veskrze pozitivní – a je příjemné s nimi pobýt a popovídat si…

Co je reflexní terapie? Co je jejím základem, na jakém principu „to“ funguje?
Július: Je to jedna z nejúčinnějších metod alternativní medicíny, která vychází z přirozených jevů, a to z bosé chůze. Tím, že člověk kdysi chodil bosý, měl dostatek stimulace na tzv. reflexní plošky, a tím si zabezpečoval dostatek energie pro látkovou výměnu, která je na tom závislá. Současný civilizovaný člověk už nechodí bos ani v létě, dokonce i když jede na dovolenou k moři, bere si na pláž nějaké sandály, aby ho kamínky nedráždily. Tím se ale bohužel připravuje o přirozenou stimulace od Matky Země. A nejde jen o stimulaci, ale také o uzemnění. Když člověk vstoupí bosou nohou na zem, přebytečné energie se odvedou do země, člověk se uzemní, zklidní, je spokojenější. A reflexologie chodidel je právě náhražkou přírodní stimulace. Využívá skutečnosti, že všechny orgány nebo části těla mají svoje na chodidlech reflexní místo (reflexní plošku).

Takže reflexní terapie nahrazuje přirozenou stimulaci chodidel od bosé chůze?
Július: Tím, že si člověk stlačuje reflexní plošky na chodidlech, zabezpečuje si potřebnou energii pro látkovou výměnu. Ještě účinnější je, když to člověku provádí někdo druhý. Reflexní terapie je úžasná v tom, že nemůže ublížit, takže ji může dělat prakticky každý, kdo má chuť pomoci svému bližnímu nebo sám sobě. A když se jí člověk zabývá delší dobu a začne pronikat do reflexologických tajů, souvislostí a vazeb, přijde na to, že je to obrovská věda, která se dá využívat hlavně pro dva účely – pro účely diagnostické a terapeutické. Protože vše, co se v člověku stane nepříznivého, odráží se i na chodidlech, resp. na reflexních ploškách.

Co se dá vlastně z reflexních plošek zjistit?
Július: Momentální kondice vnitřních orgánů a částí těla. My nejsme lékaři, takže samozřejmě neříkáme lidem diagnózu, ale zjišťujeme slabost reflexních plošek a ploška, která nejvíc bolí, svědčí o silné dysfunkci příslušného orgánu nebo části těla. Zároveň ale stimulací té plošky orgán dotujeme, vyvoláváme určité reakce a v konečném důsledku se orgán začne čistit, toxické látky se začnou vylučovat z těla ven.

Jak jste se k reflexní terapii dostali?
Július: Když nám bylo asi 25 let – už jsme byli manželé a žili jsme ještě na Slovensku v Handlové – oba jsme onemocněli. Já jsem měl velký absces, se kterým si lékaři nevěděli rady. Nakonec se do toho vložil můj strýc, zaintervenoval u předsedy lékařské komory, se kterým se znal, a vše obrátilo k dobrému. Ale kromě té intervence mi dal strýc ještě dobrou radu – řekl mi: „Julo, dávaj pozor na to, co jíš!“ A už tam začalo u mě takové nastartování směrem k léčitelství.

Beáta: Já jsem byla nemocná ve stejném roce jako Julo, jenom o půl roku později. Když mi bylo 25 let, spontánně jsem potratila druhé dítě a potom jsem měla obrovské bolesti. Lékaři to diagnostikovali jako zánět dělohy, ale ty bolesti se stupňovaly, byly tak ukrutné, že mi píchali dolzin a ani ten mi nepomáhal. I v mém případě se do toho vložil Julův strýc a nakonec lékaři objevili hnisavý absces velikosti dětské hlavičky za dělohou. Bylo to „za pět minut dvanáct“, jak se říká, kdyby urychleně nenasadili velmi intenzivní léčbu, asi bych bývala zemřela na „otravu krve“…

Július: A právě tento zážitek, kdy Beáta nebyla daleko od smrti, byl pro nás impulsem, abychom se o otázky zdraví a nemoci začali vážně zajímat. Dodnes jsme na to nezapomněli a když dnes pracujeme s trpícími lidmi, máme s nimi soucit, dokážeme se vžít do jejich situace a nezbytné změny zažitého životního stylu jim dovedeme poradit natolik diplomaticky, aby neměli pocit, že musejí udělat změny naprosto zásadní.

Vaše cesta k léčitelství šla jen přes vaše vlastní zdravotní problémy?
Július: V podstatě ano, ale musím vzpomenout i svého otce, který uměl najít vodu pomocí proutků a ještě před smrtí mi stačil to umění odevzdat a dá se říct, že i přes takové činnosti jako proutkaření a vyhledávání geopatogenních zón jsem se postupně k léčitelství dostával.

Beáta: Mě zase hodně ovlivnila moje maminka, která mi říkávala, když jsem měla malé děti: „Neutekaj hned k lekárovi, vezmi zdravie do svojích vlastných rúk…“

Ale jak jste se dostali konkrétně právě k reflexní terapii?
Július: Před 22 lety jsme přesídlili do Prahy – jsem báňský inženýr a dostal jsem práci na federálním ministerstvu paliv a energetiky. A v Domě slovenské kultury měl přednášku známý reflexní terapeut Jiří Janča. Když jsme se tam dozvěděli, že je možné si pomáhat tím, že budeme stlačovat body na chodidlech, brát bylinky, dodržovat životosprávu, bylo to pro nás fascinující. Začali jsme tedy chodit na jeho kurzy a postupně do tajů reflexologie pronikat.

Od té doby si tedy při potížích pomáháte reflexní terapií?
Beáta: Už 20 let jsme nebyli u lékaře. Pomáháme si reflexní terapií a máme pocit, že je to taková naše životní láska…

S jakými problémy k vám přicházejí vaši klienti?
Beáta: Obecně s pohybovým systémem, nejvíc s potížemi s páteří, hlavně v bederní oblasti. Dále s různými zažívacími potížemi, s bolestmi hlavy apod.

Máte i klienty s velmi závažným, například onkologickým. onemocněním?
Beáta: Ano, přicházejí i klienti s onkologickým onemocněním.

Július: My nerozlišujeme choroby závažné a méně závažné. Když za námi někdo přijde, zjišťujeme kondici jeho orgánů, a na základě toho mu doporučíme nějaká opatření, to znamená, že on si sám mačká reflexní plošky, užívá bylinky, změní životní styl, a též postoje k životu, protože hlavně rakovinné nádory se sice projevují v těle, ale je třeba léčit i poraněnou duši, hledat možnou příčinu nemoci, odpustit a zbavit se programu, který nastartoval nepříznivé bujení buněk.

Používají reflexní terapii i vaše děti?
Beáta: Ano, když synové mají nějaké potíže, přijdou za námi – mami, tati, namačkej mi chodidla, a konzultují to s námi.

Reflexní body jsou jenom na chodidlech?
Beáta: Lidské tělo je doslova poseto místy, které odrážejí celek. Existuje velké množství použitelných reflexních „displejů“ – kromě chodidel například ruce, uši, předloktí, podkolení, oči atd., ale ty už z různých důvodů nejsou tak výhodné. My pracujeme hlavně s chodidly, ale velmi praktické reflexní body jsou i na rukách. Plošky na chodidlech jsou sice účinnější, ale mačkání rukou je zase velmi praktické, protože ruce jsou vždy k dispozici.

Spolupracujete s klasickými lékaři?
Július: Současní lékaři jsou zahlceni pacienty, kteří mají hodně léků, operací, a někdy jim to neuleví, a tak už i lékaři hledají, co by jim mohli ještě nabídnout. Reflexní terapie je v okolních státech, například v Německu nebo v Rakousku, hodně rozšířená a tamní klasičtí lékaři ji nabízejí buďto jako prevenci nebo aby se mohlo léčení podpořit i méně invazivním způsobem. V našem státě však nemá tato metoda svoji akreditaci. Je to svým způsobem nevýhoda, ale na druhé straně to má i své výhody, protože reflexní terapie se tak stává metodou širokých mas, přičemž experimentování nemůže nikomu uškodit.

Beáta: Na naše kurzy chodí hodně lékařů a ti se potom snaží reflexní terapii zaintegrovat v rámci možností do své práce.

Takže reflexní terapii nejen provozujete, ale i učíte?
Beáta: Reflexní terapie je úžasná jednoduchá metoda a my se v současnosti snažíme, aby se dostala mezi širokou veřejnost, takže jsme začali dělat kurzy pro veřejnost, například v Domě osobního rozvoje MAITREA. Máme i vlastní školu reflexní terapie (ŠRT) a působíme i na Slovensku, kde také vyučujeme.

Július: Program naší ŠRT je určen pro zájemce o reflexní terapii, kteří již mají s touto metodou určité zkušenosti a chtějí si prohloubit vědomosti. Je to otevřený systém, jehož základem jsou tři po měsíci následující soboty a převažuje v ní praktické procvičování reflexních plošek a postupů Technologie Patakyových. První část je přitom soustředěna na diagnostiku, druhá na uvolnění krční páteře a na třetí se frekventanti snaží o syntézu všeho, co se naučili a hlavně si to prakticky procvičují. Pak tam probíráme i speciální postupy: uvolnění žeber, nervovou RT, RT čaker, maximální body a body první pomoci. Je to otevřený systém, takže pokud si naši žáci v budoucnosti potřebují zopakovat některou část, můžou navštívit kterýkoliv díl školy.

Co znamená pojem „Technologie Patakyových“?
V Jančově škole, které se cítíme být žáky, jsou využívány ty nejlepší postupy i z jiných škol reflexologie nohou, ale i dalších ne přímo reflexních metod, například akupresury, shiatsu atd. Například dnes už neodmyslitelně k naší technologii patří přímé uvolnění krční páteře. Postupně praxí a zkoumáním nám vznikl soubor postupů a technik – říkáme jimTechnologie Patakyových – které jsou absolutně bezpečné pro klienty a zásadním způsobem uvolňují tok životní energie v člověku. Naše technologie je popsána v našich třech knížkách: Učebnice reflexní terapie (FONTANA), Reflexní diagnostika a katalog reflexních ploch
(EMINET) a Reflexní terapie jako životní styl (EMINENT).

Má reflexní terapie nějaké kontraindikace, nebo je možné ji použít skutečně vždy a na každého?
Július: Má jedinou skutečnou kontraindikaci – neměla by se provádět člověku, který má transplantován životně důležitý orgán (srdce, plíce, ledvinu). Zlepšuje totiž zásadním způsobem imunitu a lidé po transplantaci naopak užívají léky na potlačení imunity, aby nový orgán nebyl jejich organismem odmítnut.

Jste manželé a už 12 let jste i nejužší spolupracovníci…
Július: A v reflexní terapii jsme braní jako družstvo! Všimli si nás totiž čeští skeptici, spolek Sisyfos, a dali nám v kategorii družstev zlatý bludný balvan za šíření bludů… Škoda, že nechtějí vědět, jak by jim reflexní terapie mohla pomáhat.

Říkali jste, že už 20 let jste nebyli u lékaře – je to díky jen reflexní terapii?
Július: Kromě reflexní terapie je pro nás „rodinným stříbrem“ bosá chůze a extrémní bosá chůze. V domě a na rovných površích používáme pantofle a boty jako každý, ale celý rok, tedy i v zimě běháme po lese bosí. A vyvrcholením tohoto „bosování“ je pražský maraton, který běhám bos – běžel jsem ho bos už asi dvanáctkrát. A protože jsem zdravý, reflexní plošky nepotřebují tak velkou stimulaci a nedojde ani k prasknutí, ani k puchýřům, nevznikne žádná nepříznivá „záležitost“ – moje chodidla zvládají těch 42,195 km bez poranění.
Další naší pomůckou na cestě ke zdraví je otužování. Začínali jsme kdysi tak, že jsme si ráno po teplé sprše dali studenou. To je skvělý imunitní trénink a jak jsme tak trénovali, začali jsme pak plavat denně v rybníku a nepřestali jsme ani s nástupem zimy a koupali jsme se v díře vysekané v ledu. V současné době se koupáme i v zimě v našem zahradním bazénu. Také asi 12 let děláme urinoterapii a v poslední době už 2 roky experimentujeme s derivační koupelí.

Reflexní terapie se stala nedílnou součástí vašeho životního stylu. Jak začínáte svůj den?
Július: Moje ráno začíná tak, že nejprve pošlu v myšlence lásku své manželce ze srdce do srdce jako zelenorůžovou energii…
Beáta:…a já mu to vrátím, také mu pošlu lásku.
Július: Potom děláme ranní sezení, při kterém 5 minut dýcháme do břicha. Na toaletě si pomačkáme chodidla, pak zacvičíme Pět Tibeťanů a ranní rituál zakončíme otužováním.

Působíte velmi harmonicky. Jste spokojeni se svým životem?
Beáta: Často se nás klienti ptají, co si mají počít se svým životem. Proč jsou na tomhle světě, co je jejich poslání. My máme tu výhodu, že už víme, co je naším posláním tady na tom světě – pomáhat lidem. Ano, jsme šťastní.

Július: Jsme šťastní a vděční – děkujeme, děkujeme, děkujeme! A máme na to i mantru: danjavad, danjavad, danjavad ananda…

Komentáře (0)
Redakce
Redakce

YogaPoint je jógový rozcestník, jehož záměrem je informovat a inspirovat. Je pro všechny, kteří se zajímají o jógu a s ní spojená témata, bez ohledu na styl, zdatnost, věk a místo. Nejen pro jogíny, ale i pro ty, kteří chtějí s jógou teprve začít.

12.02.2010 - 14:29

, ,

Načíst další
Načíst další
Načíst další

Komentáře

Napište komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Partneři
Yogapoint

Chcete se stát partnerem?

Napište nám

To nejlepší ze světa jógy
1x měsíčně
do Vašeho emailu